Jiný prostor

Tentokrát Maglaiz vybrala úchvatné iluze. Ani nevím čím to je, ale oba výjevy mě naprosto dostaly a tak jsem se hned pustila do tvoření. No, a ono to nějak dopadlo. A tak vznikla prapodivná báseň na Iluzi stou devátou . Nejspíš vám bude připadat pomatená, ale taková jsem a psala jsem to přesně, jak mi slova lezla z básnického střeva. Více říci asi zapotřebí není... Drž se! Co se to proboha děje? Tvé tělo na hoře vlaje! Ležíme si tu roky spolu, a teď nebude konec tomu. Drž se! Drž se jen! Čas je nám upíjen! Kdo nás zachrání? Ušetří nás chátrání? Spolu jsme umřeli při bitvě, teď spolu visíme na větvě. To přece pravda není! Máme spolu trápení!