Konec světa
Tak jsem zase tvořila a tentokrát to
byla báseň, je pochmurná jako obvykle. Občas mi napadá, že asi vážně
neumím napsat veselou básničku. Je to na Imaginarius - 58. iluzi, kde mě zaujal jak obraz, tak i hudba.
Konec světa
Blíží se Vánoce,
neřestí je více,
ďábel se směje,
lidi povzbuzuje.
Kdo je zlý?
A kdo hodný?
Je v tom rozdíl nějaký?
Nebo je to všechno stejný?
Lidé se vraždí během celého roku,
ale před Vánocemi tomu nasazují korunu.
Andělé se na vše jen smutně dívají,
kroutí hlavou a bezradně plakají.
Jsou snad lidé ztracení?
Mají šanci na spasení?
To se brzy dozvíme,
možná se i pomodlíme.
Konec světa se blíží,
pekelné plameny sílí,
ďábel radostně oslavuje,
Bůh jen vztekle kleje:
"Vymyslel jsem to dobře,
posral sis to, člověče,
teď nás čekají
zlá tisíciletí."
Padlí anděl je v kostele,
vánoční stromek vzplane,
pekelný oheň svět pohltí,
lidstvo čeká vyhynutí.
Apokalypsa nastala,
svět už dávno strávila,
naděje je mrtva,
lidé vzývají Lucifera.
Sbohem živote,
Bůh je v pekle,
kniha už vzplála,
Smrt nás uvítala.
Její říše je strašně temná,
přesto nám připadá krásná,
Nositel světla má zvonec,
světa i lidstva je konec.
Komentáře
Okomentovat