Jiný prostor

Příběhy víly Březinky jsou nádhernou knihou, z které na vás dýchne kouzlo lesní přírody...   "Láska je ta nejmocnější síla na světě, a když ji v sobě objevíme a rozdáváme ji dál, dělá to svět okolo nás krásnější." (str. 41)     Víla Březinka si spokojeně žila na paloučku u březového háje v lese, tančila s vílami a pomáhala zvířatům v lese. Až jednou ji přemohla zvědavost a sledovala jednoho člověka až k němu domů. Na zahradě ji napadl pes, ale Anička ji zachránila a odnesla domů. Všichni byli překvapeni, viděli vílu poprvé. A tak se Březinka seznámila s panem Jakoubkem, jeho manželkou a dětmi Aničkou a Lukášem. Víla se rozhodne u nich nějaký čas zůstat. Poznává svět lidí a na oplátku vypráví dětem příběhy a ponaučení o zvířatech a přírodě v lese.      Jednotlivé příběhy jsou krátké a naplněné láskou k přírodě. Zachycují momenty ze života zvířat a různé části koloběhu v přírodě. Děti se jistě dozví mnoho zajímavostí o lese a jeho obyvatelích.      Čtení jsem si užila, děj je v

R udý květ růže muž daruje své srdce rozkvete láska. Něžný polibek rty chutnají po medu tvář se červená. Milostný dopis na papír píše city odpověď čeká . Láska je báseň dva lidé se mají rádi spolu jdou světem. City jsou čisté bílá růže na dlani vyznání říká. Tajné psaníčko plné vášnivé lásky Měsíc je svědkem. Zazpívá ptáček láska rozbuší srdce jaro se blíží. Básnířka Sapfo její verše jsou věčné slova lásky zní.

 Někdy dostanu chuť na nějakou hezkou nenáročnou romantiku a kniha Falešný rytíř od Harlequin je přesně taková.        Ocitáme se v Anglii roku 1071, kdy Normané obsadili zemi. Rytíř Gilbert si přijel pro domluvenou nevěstu pannu Sigrun, ale dozví se, že žije v klášteře a jestli jí chce, má si pro ni dojet. Jenže Gilbert nemá čas, musí jet na lov, takže místo sebe pošle přítele Guie, aby mu nevěstu přivezl. Mezitím v klášteře se lady Sigrun hroutí z pomyšlení na sňatek s normanským rytířem, a tak vymyslí lest. Její přítelkyně Aelfhild je sirotek, a tak si vymění postavení než dorazí k ní domů. No, jenže mezi Guiem a Aelfhildou to zajiskří a jsou k sobě přitahováni touhou. Jak by si Gui mohl začít něco s nevěstou přítele? A Aelfhilda přece nezradí přítelkyni. Cesta na panství je dlouhá a nebezpečná. Jak to celé dopadne?        Děj je občas zamotaný, ale je také jednoduchý a příjemně plyne. Prostě romantická oddychovka, od které nikdo nečeká nic velkolepého. Čtenářka se pobaví, užije si

Žila, byla, jedna velmi líná bobřice. V lese, kde měla chaloupku u potoka ji všichni měli rádi. Často se jí snažili přesvědčit, že by měla jít něco dělat, ale bobřice jen lenošila. Nejraději se opalovala na břehu potoka, nebo jen seděla u domku a dívala se kolem. Támhle včela sedá na květinu, veverka skáče po stromě, nebo o kousek dál zajíc chroustá mrkvičku. Drbna nebyla, vlastně jí ani nezajímalo, co kdo dělá. Bobřice nechtěla nic dělat a jen lenošila. Její zahrádka připomínala divočinu, protože se jí nechtělo plít plevel a všude rostly kopřivy. Došlo to tak daleko, že bobřice nic nepěstovala, protože pěstování zeleniny je moc velká práce. Její domek byl samá díra a střechou do něj zatékalo, ale bobřice nic nedělala. Nějaké jídlo si v lese našla, takže jí nic nevadilo, hlavně že může lenošit. Zvířátka v lese jí chtěla pomoct, ale brzy jim došlo, že si svou chybu bude muset uvědomit sama, na jejich rady nedá.