středa 15. května 2013

Hostina

Tentokrát píšu až dekadentně a inspirovala mě báseň Mršina od Ch. Baudelaira. Jinak jsem jí ale tvořila na snílkovské TT Vrána k vráně sedá, což sice není obsahově moc přesný, ale prostě jsem trochu ujela a vznikla z toho hostina. Ta vrána tam ale je, tak to snad nevadí. :-)

Hostina
Havran vysedává na stromě,
kočka se protahuje na okně,
náhle se v dálce zableskne,
v potoce se voda leskne.

Vrána letí na hostinu,
v rákosí objeví mršinu,
napůl zetlelá tam leží
zajíc okolo vyjeveně běží.

Krákání se ozve z blízka,
z nebe spadne odrazka,
krkavec si do trávy usedne,
a havran už také přilétne.

Všichni tři se do jídla pustí,
ježek se k nim rákosím klestí,
hostina přece pro všechny stačí,
krkavec se nesouhlasně mračí.

On už vyloupl oční bulvy,
vrána si pohrává se střevy,
havran jen tiše kleje,
ježek opodál očumuje.

Mršina už je na kusy,
hostina přiláká husy,
každý si kousek utrhne,
sova nasupeně houkne.

O zbytky se červy postarají,
po vodě postupně odplavají,
hostina je u konce
brzy další započne.

Žádné komentáře:

Okomentovat