Jiný prostor

Po delší době jsem vytáhla ze stolu tempery a štětce. Prostě jsem se v neděli 12. května nudila a vrhla se na kreslení. Pojala jsem to "profesionálně" a zaznamenala si postup. Výsledek sice není nic oslnivého, ale i snaha se cení. Já vlastně ani malovat neumím, spíš si jen tak patlám se štětcem a občas na tom i jde poznat, o co jde. :-) Tentokrát jsem zvolila něco jako portrét, ale výsledek vidíte sami. Já ty lidi prostě neumím. No, ale na matlanici to ujde. Jen tak pro zajímavost, tentokrát jsem vzala čtvrtku velikosti A3. Docela jsem měla obavy, aby to nebylo třeba jen na polovině a na druhé nic, ale nakonec to dopadlo vcelku obstojně. A3, tempery, štětce, papírový kapesník, igelit a tužka Nadřív jsem si trochu pomohla tužkou a slabě si načrtla dívku, pak už jsem vzala tempery a šla malovat. Nejdříve jsem plánovala světlovlásku, ale nakonec jsem z ní udělala brunetu. Pozadí jsem původně chtěla světle modré, ale k tomu tričku se mi víc libila tmavší mo...

Tentokrát píšu až dekadentně a inspirovala mě báseň Mršina od Ch. Baudelaira. Jinak jsem jí ale tvořila na snílkovské TT Vrána k vráně sedá , což sice není obsahově moc přesný, ale prostě jsem trochu ujela a vznikla z toho hostina. Ta vrána tam ale je, tak to snad nevadí. :-) Hostina Havran vysedává na stromě, kočka se protahuje na okně, náhle se v dálce zableskne, v potoce se voda leskne. Vrána letí na hostinu, v rákosí objeví mršinu, napůl zetlelá tam leží zajíc okolo vyjeveně běží.