Jiný prostor

 Zase jsem se rozbásnila, původně to mělo být optimistické a sladké, ale nějak se mi to zvrtlo a vzniklo z toho toto. Více ani nemusím mluvit, deprese jak vyšitá. Ach jo. Inspirací mi byl obrázek ze snílkovské Iluze sté dvacáté páté . SNY Spi sladce, človíčku, pojď k nám ohníčku, společně se snům oddáme, s hvězdou dolů padáme. . Neboj, nenechám tě spadnout, krása nesmí nikdy uvadnout, lidé žijí své krátké životy, omezené pevnými ploty. .

Kynuté těsto mám hodně ráda a nejčastěji z něho dělám různé bochánky a houstičky. Je to jednoduché a připravím tak skvělou svačinu. Pravidelnost nehledejte, každý kousek je originál. :-)

Víte, že jsem langoše až do konce prosince vůbec neznala? Ochutnala jsem u kamarádky Lucky a moc mě chutnaly, tak jsem si je udělala. Recept je jednoduchý, uděláte základní (naprosto běžné) kynuté těsto a opečete na pánvy s olejem. Vlastně jsou to "rozpeky" (ty pečeme na sucho na plechu v troubě), jen udělané na oleji. Jelikož jsme měli langoše k obědu, tak jsem k nim podávala ještě omáčku jako přílohu.

Na poslední chvíli honem ještě přidám něco na snílkovské TT Bájné bytosti . Původně jsem chtěla psát příběh o dívce a dracích, ale pak mě včera večer osvítila múza a mě napadl praštěný nápad na výtvarné dílo. Prosím, nelekejte se! Hlavně ten velký drak mi připomíná krávu a Doktor... radši nekomentovat. Já prostě člověka neumím kreslit. :-) Ale snaha byla, a to se přece také cení, ne? Konec draků se blíží, zachránit se dají stěží, Doktor už jim telefonuje, modrá budka se objevuje. TARDIS je zevnitř větší, vše je tak o moc snazší, draci jsou už v zástupu, čekají u velkého sloupu.

Ráda peču, ale nejraději mám piškotové těsto, takže nejčastěji připravuji bábovky, muffiny a bublaniny. Je to taková moje radost.