Jiný prostor

Příroda se jako každoročně připravovala na zimu, funěl silný vítr a neshrabané listí v něm létalo sem a tam. Stromy měly již holé větve, tedy až na několik jehličnanů, které stály kousek za plotem dvora. Smraďoch ležel u boudy a podřimoval. Zima mu nebyla, protože skrz jeho hustou černou srst se vítr ani chlad nedostal. Prostě tam tak ležel a měl zavřené oči, přemýšlel o tom, jaké to bude, až bude dospělý pes. Smraďochovi totiž bylo sotva půl roku, ale rozhodně na to nevypadal. Byl obrovský a jeho chundelatá srst jeho velikost ještě umocňovala. Náhle ho něco zastudělo na čumáku, polekaně zvedl hlavu a uviděl, jak z nebe poletují bílé vločky. Párkrát se je pokusil chytit, ale ony hned pod jeho tlapou zmizely. Na svět padal první sníh a zima započala svou vládu. Pro Smraďocha však první vločky měly i jiný význam, začala jeho první zima. "Jů, sníh!! Smraďochu, zima začala!" pokřikoval vesele asi devítiletý chlapec, který vyběhl na dvůr a pobíhal mezi poletujícími

Rozhodla jsem se napsat příběh na snílkovskou desátou iluzi , prozatím na druhý obrázek. ani nevím, jak mi to přesně napadlo, ale prostě jsem se podívala na obrázek a věděla, co budu psát. ..... Bylo to začátkem listopadu, všude poletovalo nažloutlé listí a již bylo chladněji. Děti si hrály ve vesnici na schovávanou či honěnou, nebo na kopečku u lesa pouštěly draky. Ale tenhle listopad začal silnou bouří, kdy blesky se střídaly s hromy a všude vládly obavy, jak to všechno dopadne, všude až na domek, kde bydlel kovář s manželkou Annou, která zrovna porodila děvčátko Lenku. Anna zůstala ve světnici na okamžik sama s dcerkou, protože kovář vyprovázel porodní bábu ke vratům. V tom vítr rozrazil okno a silný vítr zafičel do světnice, Anna se strašně vyděsila a na klidu jí nepřidalo, že v bouři zaslechla smích malého děvčátka, proto si malou Lenku přitiskla ještě blíže k sobě, ale to už se vrátil kovář a honem zavřel okno a ubednil ho.

Mary 2 19. kapitola Obě armády se střetly, a přestože měl Lucifer přesilu, Maryina skupina se stále držela a statečně bojovala. Ozýval se řev, řinčení mečů, seker a jiných zbraní. Ani jedna skupina se nehodlala vzdát a bylo jisté, že hodlají bojovat až do konce. .. Mary se oháněla dvěma meči na všechny strany, žádný protivník nezůstal naživu, nebo alespoň v kuse. Sekala kolem a démoni odpadávali jeden za druhým, někdy upadla nejen hlava, ale i ruka či noha. Jenže Mary tohle zabíjení už nebavilo, chtěla se utkat s jediným protivníkem a tím byl Lucifer. Klestila si cestu k němu, ale démoni před ní stále více vstupovali a ona je zabíjela a zabíjela.

Měla jsem po ruce pastelky, tak jsem nakreslila takovou pohodu U rybníka, inspiraci jsem si vzala z časopisu o vyšívání a upravila jsem to podle svého. U rybníka je krásně a příjemně se tam relaxuje. My máme taky u nás rybník, ale není takhle útulný.