Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2015

Bez dechu

Trochu bizardní báseň na snílkovské TT Bez dechu . Když se nad tím zamyslím, tak snad každá má poezie je nějak podivná... No, asi to něco vypovídá o mé osobě... :-) Bez dechu Ležím si tu bez dechu, asi si brzy schrupnu, slunce na hlavu pálí, mozek se mi smaží, ještě přidat vajíčka, na světě je omeletka. Kdo si dá mozeček dušený? Dr. Lecter už je připravený, večeře se podává, brzy budu snědená. Doufám, že zaskočí mu, padne k zemi bez dechu..

Autobus sebevrahů - Arto Paasilinna

Obrázek
Trochu podivná cesta napříč Evropou plná bláznivých dobrodružství, která má být poslední pro jednu skupinu sebevrahů, jenž si říkají "Anonymní smrtelníci... Co na ně čeká na jejím konci? Vážně dobrovolně skočí do náruče smrti, nebo najdou novou chuť k životu? V jednom seníku se náhodou setká zbankrotovaný podnikatel, pan ředitel Rellonen, a pan plukovník Hermanni Kemppainen. Jeden se chce zastřelit, druhý oběsit, ale místo smrti zde oba najdou přátelství a zároveň myšlenku na to, zda i jiní Finové chtějí dobrovolně zemřít. Podají si inzerát, že hledají jiné sebevrahy a vyvolají velké pozdvižení... Dokonce se uskuteční velký sraz sebevrahů a tam padne nápad na společnou hromadnou sebevraždu. A tak několik lidí, sjednocení myšlenkou na dobrovolný odchod ze světa, nastoupí do zájezdového autobusu Tempobus a společně vyrazí na poslední bláznivou cestu s cílem SMRT...

Lednička

Ovoce, zelenina, špekáčky, sejra, máslo, uzenina, šunka, slanina, kedlubna, to všechno je uvnitř ledničky. Kdo ji v noci otvírá? Světlo na konci lednice se rozsvítí, chlap s dlabancem do ložnice se řítí, a pak s plným břichem usíná... pozn. Trochu praštěná básnička, ale není smutná, což je úspěch, takže ať žijí blázni! :-)