Jiný prostor

Tak tu pro vás mám další básničku, která je tak trochu groteskní, nebo spíše tragi-komická, vlastně ani nevím, jak mi taková blbost napadla. Ale byla vytvořena na snílkovskou Iluzi šedesátou sedmou a její obrázek. Útěchou pro vás může být, že není příliš depresivní ani chmurná, což je u mě výjimka. Tak snad se bude trochu líbit. :-) Světlo na konci tunelu Na stole chladne snídaně, člověk nestačil na daně, musel honem do práce, doma zapomněl ovoce, zůstane bez svačiny, na posteli jsou čičiny.

Tak jsem se rozhodla zase přispět na Snílkovské Téma Týdne , tentokrát je to Holub . Stvořila jsem básničku, chmurnou jako obvykle, jinak to neumím... Jen mi přijde taková podivná. Možná je to tím, že mě napadla v kuchyni, během přípravy oběda, nebo nevím čím. Holub Holub s poštou letí, slunce mu na cestu svítí, někdo ho brzy sestřelí a on pak na zemi zetlí.