Jiný prostor

Na čtvrtek 17. července jsem byla domluvena s blogovou (a zároveň také dopisní) přítelkyní Narciskou , že spolu pojedeme vlakem do Prahy na nákupy a obhlídky knihkupectví (s hadrama u mě vážně nepochodíte). :-) Příští týden v sobotu 26.7. se chystám na velký blogový sraz, ale málokdy vytáhnu paty z Klatov, a tak mám z cestování docela hrůzu. Ještě autobus, ale vlakem jsem nikdy sama nejela, vždy jen s kamarády, školní třídou nebo jako malá s rodinou, ale sama nikdy.      Asi vám připadám k smíchu, nebo jste nejspíš dospěli k názoru, že jsem vážně divná. A nejspíš máte pravdu. S Narciskou jsme se domluvily, že se mnou pojede (přistoupí v Plzni), abych si tu cestu do Prahy vyzkoušela na nečisto a v sobotu nepanikařila nebo nedělala z komára velblouda.

Doctor se vrátil na ČT2, a tak jsem se rozhodla konečně dokončit rozdělanou výšivku - můj první pokus o TARDIS vyšívanou křížkovým stehem. Začala jsem ji loni v listopadu, ale zůstalo jen u hrubého obrysu, bylo potřeba ji pořádně dobarvit a vyšperkovat do detailu. Je to takový můj prototyp, už plánuji model 2 a ten bude o něco lepší. Třeba jednou TARDIS vylepším natolik, že z ní vyskočí Doctor. :-)      Ani nevím, proč jsem s tím v listopadu přestala, ale dokončení nebylo nijak složité. Stačilo vybarvit okna, světlo a nápis, celou budku obtáhnout černou bavlnkou.      Jak jsem řekla, jde o první pokus, který značně nedokonalý. Například jsem si udělala málo místa na nápis a ten se mi tam vešel jen tak tak. A nahože je dokonce jedna chyba, je tam o křížek navíc. Navíc ta modrá na výplni dveří je moc světlá. Ale co, žádný učenec z nebe nespadl. Z každé chyby se člověk učí a příště to už bude lepší. Držte mi palce. :-) Celková velikost je cca. 7,5 x 5 cm. Mám pro

Tentokrát pro vás mám recept na vynikající sušenky podle knihy Rendez-vous v Paříži (orig. That Part Was True), kterou napsala Deborah McKinlay. V románu si Jack a Eva psali dopisy a povídali si hlavně o lásce k jídlu a vaření. V textu najdete mnoho postupů, jak si připravit výborné pochutnání. Mě nejvíc zaujaly „ Aršídové sušenky bábinky Cooperové “, které se mají podávat s mlékem. Po dočtení knihy jsem si je podle receptu upekla a byly doslova božské.