Jiný prostor

  Ráno se probouzím, budík vůbec nezvonil, nikdo mě neprobudil, přijdu pozdě, to vím.   Rychle z postele vyskočím, na kuličky stoupnu, malém na zem spadnu, naštěstí vše ladně ustojím.   Se snídaní se nezdržuji, rychle se obléknu, do zrcadla mrknu, jsem strašidlo, uvažuji.   Autobus mi zřejmě ujel, po ulici pěšky šlapu, po dechu občas lapu, život kolem pěkně bujel.   Obloha se zatáhla, déšť mě v moment promáčel, deštník se ve větru otáčel, cesta se mi protáhla.   Auto pozor nedávalo, obrovskou louží projelo, bahno a voda mě ohodilo, to se mi pak nadávalo.   Do práce konečně dojdu, klíče v tašce lovím, trochu se udivím, na vrátnici nevidím Lujzu.   Na dílně nikdo není, co se to zase děje? Hruď se mi zachvěje, co je to za mámení?   Na kalendář se podívám, neděle a volno je, mě snad omeje, unaveně už zazívám.   Den blbec nic nezmaří, zase domů vyrazím, hádám do čeho narazím, když se daří, tak se daří.       Uloven bobřík smích.

Krásná japonská poezie ve formě básní tanka.    Autorka neměla lehký život, zažila mnoho ztrát i okamžiků štěstí, a přesně tyto emoce její básně obsahují. Dokázala zachytit život, lásku, bolesti, melancholie i štěstí, které převedla do slov. Nádherné básně z přírody, které ukazují momenty z lidského života v dávných dobách. Kniha je doplněna o krásné a jednoduché ilustrace, které podtrhují sílu slov básní. Skutečně krásný zážitek. Po Novém roce, na den Krysy vyšli jsme k lesu a vytrhli si, i s kořeny maličkou borovici Ať žijem tisíc let!   Kéž by zavítal milý k nám na zahradu jen tak se brouzdat letním kvítím co všude roste halabala.   Mám jenom lehké šaty z křídel broučků však při poslechu cikádího sboru se vedrem zalykám.   Jednou se vyspíš a překvapí tě podzim jako dnes ráno když zadul vítr.   Stále je pod mrakem a zdá se, že mlha nasáklá smutkem podzimu zvedá se přímo v mém srdci.   Dnes ráno stěží rozeznávám své bíl