Jiný prostor

Začal nový školní rok v Bradavicích a první termín úkolů je za mnou. Letos jsem znovu prvák, jen tedy rozšiřujícího studia, takže jsem oficiálně brána jako dospělý kouzelník. Zkoušku OVCE jsem zvládla a nyní si už užívám zaslouženého „důchodu“. Převléknout se do učitelského hábitu fialové barvy se rozhodně ještě nechystám, je tolik krásných předmětů, které chci zkusit studovat. Navíc modrá je krásná barva, tak se jí budu držet co nejdéle. :-)      Rozšiřující studium má vlastně stejné pravidlo jako základní studium, tedy musím dokončit alespoň jeden předmět, abych postoupila do dalšího ročníku. Navíc teď mohu každý rok skládat několik zkoušek CKÚ (myslím, že čtyři), ale nemusíte mít obavy, že bych to se studiem nějak přeháněla. Ale největší bonus je to, že každý měsíc dostávám „důchod“ 2 galeony, což je vážně super. Jen kdybych nebyla neustále bez peněz, protože utrácet je fajn. :-D  

  U staré vrby víla tančí, sukýnku má z barevného listí,   její smích přináší lidem štěstí,   všechno jednou skončí. Příroda se ke spánku uloží, ranní mlhy kraj zahalí,   keře se do listí zabalí, podzimní rituály se slouží.

  Za okny poletovaly sněhové vločky a krajina se halila do bílého hávu. Kluci se navzájem koulovali narychlo dělanými sněhovými koulemi a děvčata zkoušela bruslit na zamrzlém rybníku. Všechny se toužily stát slavnými krasobruslařkami, ale zatím se stěží udržela na nohou. Pes běhal okolo a chtěl si hrát, ale děti se radovaly z čerstvě napadaného sněhu. K večeru se přesunuly na kopec a sjížděly jej, jak se jen dalo. Někdo měl sáňky, jiný zkoušel tatínkovu lopatu a někteří chlapci jezdili na kabátech. Všechny děti byly mokré, ale šťastní. Pak už běžely domů. Ano, přesně takové vzpomínky mám na zimu z dětství.     Drabble bylo sepsáno do soutěže " Lov bobříků od vrbového jezera "... Bobřík sta chvil splněn. Cesmína Hardy

Ranní vstávání je boj. Mám nařízené dva budíky, protože se mi nikdy nechce vstávat. Naneštěstí se můj kocour Tygr naučil, že zvonící budík znamená čas jídla. Proto mám jistotu, že vstanu, buď po zazvonění budíků, nebo mi Tygr skočí na hlavu a odmítá slézt, dokud nedostane papání. Rozespale se tedy vyškrábu z postele, popaměti sáhnu po kočičím jídle a dám Tygrovi plnou misku. Pak mohu jít na toaletu, následně se v koupelně opláchnu a snažím se udělat ze sebe člověka, abych nikoho neděsila. Ráno nesnídám, takže se obléknu, pomazlím se s Tygrem, oklepu ze sebe chlupy a mohu vyrazit ven.

Obléknu si mikinu a na krk si nezapomenu uvázat šátek. Vezmu vodítko a náš labrador Káro už nadšeně vrtí ocasem. Společně vyrazíme ven na procházku. Je brzy ráno, chladný vzduch nás vítá. Na louce se vznáší mlha, která dodává krajině nádech tajemna. Na poli spatřím srnky, jen zvednou hlavu a ostražitě nás pozorují. Káro uhání k potoku, proto mám čas kochat se zatím zelenými stromy. V trávě najdu žalud, vezmu ho do dlaně, přitom zvednu hlavu a pozoruji listy dubu. První se už začínají barvit, což znamená, že přichází podzim. Těším se jak dítě, až budu skotačit v napadaném listí...    Sepsáno pod mým kouzelnickým jménem Cesmína Hardy do soutěže.

Divadelní hry moc nevyhledávám, stejně jako klasická díla ze seznamu povinné školní četby, ale před časem jsem si řekla, že něco zkusím. Nyní přišla řada na Maryšu, jejíž divadelní ztvárnění jsem někdy na základce viděla, ale moc si z toho nepamatuji. Obsah i děj samozřejmě znám, ale stejně jsem na ni byla zvědavá a rozhodla se Maryšu přečíst.        Maryša je zamilovaná do chudého Francka, ale její otec sedlák Lízal se dohodne s mlynářem Vávrou, protože to bude výhodný obchod pro oba. Není divu, že Maryša je rozhodně proti, ale po té, co je Francek odveden na vojnu, tak po velkém přemlouvání (ze strany rodiny až vyhrožování) nakonec svolí se sňatkem s vdovcem Vávrou... Může být toto manželství šťastné? A co se stane, až se za dva roky vrátí Francek z vojny?

P říjemně čtivá historická, romantická červená knihovna pro ženy, u které si odpočinete a můžete se i zasnít.      Erienne Flemingová žije se svým otcem, starostou města a bratrem, který byl před časem zraněn, a ruka se mu špatně zahojila. Oba holdují pitkám a rozhazovačnému životu, proto mají hluboko do kapsy. Před časem starosta prohrál hodně peněz v kartách s americkým lodním kapitánem Christopherem Setonem, a ten nyní chce splatit dluh. Starosta vidí jen jedinou možnost, co možná nejvýhodněji provdat Erienne a je mu jedno za koho.

Když jsem psala závěrečnou esej na předmět Čtenářství na HOGu, měla jsem mimo jiné napsat něco na téma „ Nepopsaný list “. Co si pod tím představit? Vlastně šlo o tom vymyslet úryvek (jednu stranu) z vymyšlené knihy, kterou bych si chtěla přečíst. Tak nějak bez přemýšlení mě napadla kniha „ Knihomolova kniha života “, která by zachycovala různé okamžiky a zážitky ze života knihomola. A tak vznikla první strana   Knihomol v knihovně . Jde o náhodnou stranu v knize, jejíž listy rozfoukal vítr, a tak se čas od času tady objeví další stránky ze života milovníka knih. Jen upozorňuji, že jde o fikci, která nemá se mnou nic společného, podoba lidí, prostředí a prostě všeho, co by se mohlo zdát být povědomé, je čistě náhodná.