Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2015

Nastupujte, odvezeme vás na onen svět!

Obrázek
Při pohledu na obraz mě napadla lanovka smrti, která se řídí heslem: Nastupte si, odvezeme vás na onen svět! Nová duše si počká na nástupišti, někde může být i tlačenice. Lanovka zastaví, otevřou se dveře, řidič oblečený jako funebrák s černými brýlemi jen pokývá hlavou, ať si cestující laskavě nastoupí, jelikož on musí dodržovat jízdní řád a nehodlá přijet na konečnou se zpožděním. Přesně na minutu se zavírají dveře, kdo nestačil nasednout, ať si počká na další spoj. A pak už lanovka frčí po neviditelné dráze k další zastávce. Tak to pokračuje, dokud není obsazeno poslední místo, až se konečně dostane na onen svět. Lanovka zastaví, otevřou se dveře a duše mohou v poklidu vystoupit.      Následně se zařadí do dlouhé fronty, na jejímž konci se dozvědí verdikt, kam je další lanovky zavezou. Záleží na tom, zda byli dobrými či zlými lidmi. Váha osudu váží každého stejně. Jakmile jednou vyřkne rozhodnutí, duše se musí podrobit a nastoupit do správné lanovky. Červená s cestujícími zmizí

Jak jsem poprvé dlabala dýni

Obrázek
Se svojí (ne)šikovností jsem vydlabala svou první dýni! To chce vážně potlesk, protože jsem tak trochu předpokládala, že u toho přijdu o všechny prsty a ještě jí budu moct vyhodit. A ono se to docela povedlo. Sice není úplně dle mých představ, ale i snaha se cení. Na první pokus to není zase tak špatné.      Sice je to docela malá dýně, jelikož jí mám na okno, ale nějaká ta obrovská by se tam vážně nevešla. Celá práce mi nakonec zabrala přibližně 45 minut, ale svinčík byl velký. Dala jsem si dýni na noviny, takže se to uklidilo rychle.

Výlet za Maglaiz

Obrázek
S Maglaiz jsme se prozatím znaly pouze přes blog a dopisování formou dopisů a pohlednic, loni nám setkání nevyšlo kvůli mně, ale letos jsem si to nechtěla za žádnou cenu nechat ujít. I když je to takové divné, někoho znáte pouze přes počítač nebo dopisní papír a najednou stojí před vámi. Možná je to jen můj problém s osobními setkáními (všeobecně nesnáším jakékoliv seznamování, ale naživo je to ještě horší). Byla jsem vyklepaná a nervózní, ale taky jsem se hrozně těšila, až tu milou osůbku poznám.

Procházka po parku

Obrázek
Podzim na mě má vážně dobrý vliv, ještě ani nezačal a já už se šla projít do parků nedaleko náměstí v Klatovech. Listí na stromech se ještě nebarví, ale tráva je od dlouhodobého sucha téměř hnědá. Něco mě však lákalo ven. Bylo krásně slunečno a celkem i teplo, i když bylo teprve 9 hodin ráno. No, ono jde spíše o dva malé parčíky, nic velkého, dokonce ani nemají žádné oficiální jméno. Jeden je u ZŠ Plánická, kde stojí Okrouhlice, a druhý je přes silnici u městských hradeb.   Park u Okrouhlice

Navždy

Obrázek
Další pokus o drabble, tentokrát na Iluzi pro Diviše - nádherný obrazový výjev doplněný o dojemnou melodii, co víc si pro inspiraci přát. Je po bitvě. Všude je krev a kousky těl se povalují okolo. Klečím nad svým milým a držím ho v náručí. "Neumírej!" křičím mu do ucha. Upne na mne zrak. Otevře ústa a chce něco říct, ale uslyším pouze jeho poslední výdech. Z očí se mu vytratil život. Má láska je mrtvá a mě obklopuje chlad smrti. Zavírám oči a jsem ráda, že mohu zemřít společně s ním. Nevím kolik času uběhlo, když na tváři ucítím dotek, vzhlédnu a usměji se. Přede mnou stojí on a já ráda přijmu jeho nabízenou ruku. Naše duše půjdou bok po boku věčností. Navždy.

Čekám na tebe

A je to tady, můj první pokus o drabble. Vím, že mám co zlepšovat, ale snad to ujde. Nezadala jsem si určitá slova, ale téma "Čekám na tebe" a tohle z toho vzešlo... Sedím na lavičce, kolem poletuje listí a s ním také můj život. Vzpomínám na naše první setkání. Už je to tak dávno. Byl podzim, ty ses na mě usmál a já věděla, že na tebe nikdy nezapomenu. Strávili jsme spolu jediný den, víc času nám nebylo dopřáno. Odešel jsi, ale slíbil, že za mnou přijdeš. A já den co den chodím do parku a čekám. Nikdy to nevzdám. Nechci si připustit pravdu. Pro ostatní jsem bláznivá ženská, ale takhle existuje naděje, že tě ještě někdy uvidím. Stále na tebe čekám a vždycky budu. Jsi mrtvý, ale ve vzpomínkách žiješ navždy.