Jiný prostor

Na konci pátého ročníku jsem měla jako jednu z esejí napsat divadelní hru ve verších. Nikdy jsem nenapsala divadelní hru, natož veršovanou, a tak na poslední chvíli vzniklo cosi podivného. :-) Ze života studentky školy čar a kouzel v Bradavicích tragikomedie o čtyřech dějstvích pro studenty vstup zdarma Postavy: Vypravěč Cesmína : studentka, ta co všechno odkládá Daffodila : havraspárská spolužačka sova Časnačaj řasokoule - plave ve sklenici na stole v pokoji hlas Múzy další studenti pohybující se okolo První dějství lenošení v pokoji                     Vypravěč: Velká část roku utekla, jako voda se rychle převalila, studentka ještě ani nehekla, s radostí se po nocích bavila. Závěrečné eseje jsou na stole, jako karty je profesoři rozdali, studenti se mají oddat škole, aby nějaké výsledky podaly .

Mé studium v Bradavicích na Hogwarts.cz pokračuje a v neděli mám odevzdávat vypracování čtyř zkoušek NKÚ, ale ještě jsem na ně nesáhla. Tak si zavzpomínám na loňský, pátý ročník, kdy jsem tři zkoušky nechala až na termínovou neděli a málem se z toho zbláznila. K šílenství jsem měla velmi blízko, jinak by za odpoledne nevznikl můj první pokus o básnickou sbírku na téma STARÝ STROM . Starý strom Starý strom na svém místě stojí, staletí kolem něj letí, s přírodou je v objetí, moudrost a život se v něm pojí. Letokruhy jsou jeho minulostí, paměť mu daleko sahá, někdy nad něčím váhá, hrdost a čest je pro něj cností. Uprostřed lesa hustého, starý strom tam stojí, jeho síly odpočívají, je pokládán za strážného.

Podzim je tady a já mám ráda jídla s jablky. Zemlbába, nebo také Žemlovka, je tedy ideální moučník, nebo klidně i hlavní chod k obědu, pokud vám nevadí sladké jídlo. Budu asi za idiota, ale už od dětství jsem si myslela, že ten název je „Semlbába“, nebo jak jsem dříve říkala „Senobába“. :-D Tedy nikdy mi nepřišlo divné, proč se tak tomu říká, když v tom není seno, ale prostě jsem nad tím nedumala. ;-) Zemlbába (Žemlovka) Množství u surovin nedávám, protože to ať si připraví každý podle nádoby, ve které zemlbábu bude péct. Přidala jsem broskve, jelikož jich máme teď doma hodně a chuťově jsou zajímavé. Už jsem jedla variantu se švestkami nebo hruškami. Někdo do zemlbáby přidává ořechy, nebo ji dělá s vyšlehaným sněhem, takže je víc nadýchaná. Fantazii se meze nekladou.

Vím, že je ještě srpen a teploty stoupají nad třicet stupňů, ale už vyhlížím podzim, a tak si pochutnávám na dobrotách z dýně. Polévku tu už máte, ale též mám ráda dýňový kuskus nebo dýňové sušenky. Během několika dní, kdy se teploty pohybovaly v přiměřených hodnotách, jsem si dělala dýňovou kávu. Na podzim, když je už chladno, je výborná horká, ale teď v létě si ji dělám jen vlažnou. Zkusila jsem udělat variantu s ledem a byla dobrá, ale teplá dýňová káva je prostě lepší. :-) Dýňová káva Receptů na dýňové latté či jinou kávu najdete na internetu spoustu, já narazila na Dýňová káva s kořením a vypadala jednoduše, tak jsem ji zkusila a moc si pochutnala.

Na Instagramu @knihomil_zdenka mi už pár lidí psalo o recepty, které tam občas přidávám, tak jsem se rozhodla, že je budu dávat sem. Snad budou někomu k užitku. Nedělám nic složitého a postupy si snažím co nejvíce usnadňovat, přece jen hlavně teď v létě rozhodně nehodlám trávit celé dny v kuchyni. :-) Doufám jen, že můj postup bude smysluplný, a že pochopíte, co tím chtěl autor říct. Dýňová polévka

Na jaře mě přepadla dost depresivní nálada, tak vzniklo cosi podivného až dekadentního... V tichosti na hrob sedám, temnotu s radostí objímám, krk odhaluji, oči zavírám, upíří zatracení přivítám.

Duben končí a zítra je prvního máje, tak nadešel čas vyhlásit novou kreativní výzvu, která bude jen na měsíc květen. Ale nikoho neomezuji, takže pokud by se zapojil někdo v jiný čas, tak klidně může. Jak ráda říkám: Fantazii se meze nekladou! A tak se květnová výzva ponese ve stejně volném duchu jako ta jarní. Nikoho neomezuji, můžete psát, fotit, kreslit, tvořit, básnit... prostě cokoliv vás napadne. :-) #kreativnikveten výzva na měsíc květen 10. témat, ale nemusí se dodržovat pořadí focení, kreslení, tvoření, psaní…

Pokračuji ve své jarní kreativní výzvě , která se může pojmout podle fantazie. Načmárala jsem doodle obrázek, vytvářela koláže, na Velikonoce jsem barvila vajíčka, pekla zajíce... Na Instagramu ji najdete jako #kreativnijaro. Začátkem května tady ukážu všechny výtvory. Tentokrát jsem zkusila tvořit haiku ke každému tématu. Jarní příroda vše kolem krásně kvete, vůně line se. Ptáci zpívají, časně se ozývají, po nebi letí.

Myšlenky v hlavě poletují, jako motýlci jsou křehké, barevnými křídly třepotají, chytit tu správnou není lehké. Tisíce myšlenek čeká, až po jedné někdo skočí, moudrost mu předá, v myšlenkách nic nekončí.

Za okny bílá peřina leží, zima se vlády vzdát odmítá, i v nížinách ještě sněží, odvážná sněženka jaro vítá. Zpod sněhu vykukuje, její květy jaro zvěstují, jarní naděje k nám pluje, všichni se z toho radují.

V temnotě básník bloudí, ani písmenko nevypotí, múza s inspirací přiletí, verše hned na papír proudí. Pár veršů jako úkol na HOG, tvořeno mým kouzelnickým já, Cesmínou Hardy.

Březen se blíží a já se moc těším na jaro. Venku to vypadá, že zima se nehodlá vzdát vlády nad přírodou a mě to již nebaví. A tak si užiji jaro alespoň pomocí mé „ Jarní kreativní výzvou “. Podpořím fantazii a budu rozvíjet snění. Kdo do toho půjde se mnou?   #kreativnijaro březen – duben 14. témat (nemusí se dodržovat pořadí) focení, kreslení, tvoření, psaní…

Smutek ke mně sedá, k tichu se upíná, tma mě objímá, srdce na kusy trhá, jen temnotu vidím. Chlad vše obklopuje, jinovatkou obalí, mráz vše zahalí, bojovat mě unavuje, navždy se trápím.

Zdravím, na blogu je už dosti dlouho ticho, ale rozhodně jej nehodlám poslat na věčnost. Online svět blogu a sociálních sítí je skvělý, ale člověk někdy potřebuje změnu. Asi jsem potřebovala vypnout a žít chvíli offline, tedy ve skutečném světě. Ovšem blogování mi už začalo chybět, a tak nadešel čas trochu rozjet Jiný prostor i můj knižní blog Literární koutek „U fretko-kocoura“ . Jak se znám, půjde to pomalu a možná ve vlnách, kdy v jeden týden přibude několik článků a pak třeba nic. O pravidelný režim jsem se nějaký čas pokoušela, ale nikdy mi to nevydrželo, a pak jsem měla výčitky, že nedodržuji termíny a stresovala jsem se. A proč? Blog je tu od toho, abych se bavila a dělala si to podle svého. Žádný stres a všechno dělat s radostí, klidem a pohodou.