Zojra z rodu Draků - 7. kapitola

Zojra z rodu Draků

7. kapitola - Boj

Torak dojel pro pomoc k světoznámému lovci démonů a upírů doktoru Abrahamovi Vanu Helsingu. Tento muž byl specialista na podobné boje, proto Torakovi přislíbil pomoc. Torak mu však řekl pravdu o jejím původu: "Je tu problém. Ona není obyčejný upír. Byla výjimečná už předtím. Je dcerou Vlada III. Draculy a zdědila po něm prokletí nesmrtelnosti. Nejspíš ji nelze zabít."

Van Helsing pochmurně stáhl obočí: "To je ale skutečně problém. Ona je z dračího rodu Draculů. A jestliže skutečně zdědila nesmrtelnost po otci, pak to znamená jediné. Je upírka bez jakékoli slabosti. Slunce, kříže, kůly do srdce, rozsekání, spálení…nic ji nezabije. Ale…byla by tu ještě jedna možnost, jak ji zastavit. Budu muset použít prastarou magii. Musíme ji pohřbít a hrob zapečetit magickým zaklínadlem. To by mělo vyjít."

Torak na lovce pohlédl a řekl: "No, to už zní jako plán." Van Helsing se jen zasmál. A pak vyrazili na cestu.

Asi za týden nalezli Zojru, právě bojovala s tureckou četou. Neznala slitování. Turci byli zmasakrování. Někteří se snažili prchnout. Pro Toraka to byl dlouho vytoužený pohled: "Bože, ta věštba se naplnila. Zojra je skutečně vyvolená, schopna porazit Turky a osvobodit Karpaty a Valašsko."

Helsing se pochmurně pousmál: "Ano. To je pravda. Skutečně by dokázala osvobodit naši zem, ale za jakou cenu? Ona se nezastaví před ničím. Až skoncuje s Turky, tak se pustí do nás. Musíme ji zastavit, dokud to ještě jde."

Zojra právě dorazila posledního Turka a vojáci jásali nad vítězstvím. Jen Zojra na okamžik strnula, vycítila totiž přítomnost někoho cizího a zároveň známého. Otočila se přímo na Toraka. Ten se zděsil.

Zojra se usmála a řekla: "Zdravím, starý příteli. Jak vidím, přivedl sis posily. Přišel jsi mě tedy zabít, že?"

Torak okamžitě zakřičel odpověď: "Zojra, vzdej se a budeš ušetřena, jinak tě budu muset zabít."

Zojra vycenila upíří tesáky a zavrčela: "Tak si pojď pro mě a zabij mi." A začala se smát.

Helsing převzal velení a zakřičel rozkaz: "Začněte střílet!!" Oblak šípů dopadl na Zojru a její armádu. Přesto se jen několik vojáků sesunulo k zemi. Zojra totiž už přeměnila většinu své armády na upíry. Nyní tedy před hrstkou odbojných mužů stála rozzuřená armáda upírů. Byl to nerovný počet dvou set oproti pěti tisícům.

Zojra se ďábelsky zasmála a vrhla se i se svou armádou na vzbouřence. Boj byl skutečně nerovný. Lidé umírali jeden po druhém. Přesto Helsing i Torak zůstávali v klidu. Když se upíři přiblížili až k hlavní skupině vojáků, vytáhl Helsing nějaký amulet. Byl to starý amulet Hélia, boha slunce. Zamumlal magickou formuli a náhle se stalo něco nečekaného. Na obloze vysvitlo Slunce, i když bylo již po západu a bylo šero. Upíři se snažili ukrýt, ale nebylo úniku. Rozpadávali se v prach.

Zojra se rozzuřila a zařvala: "Brzy se opět setkáme a všechny vás zabiju!!" A pak uprchla do hor.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…