Mary - 7. kapitola

MARY

7. kapitola

Lucifer se v chrámu bohyně začal objevovat pravidelně a pokaždé se zastavil u kněžky Marie. Postupně se sbližovali a cit, který mezi nimi vznikl, sílil. Oba to cítili. Věděli, že se dopouštějí zrady své víry, ale bylo jim to jedno. Chtěli být jen spolu, na ničem jiném už nezáleželo.

Asi po půl roce společných chvil se Lucifer objevil u Marie v pokoji. Šel rovnou k ní a políbil ji. Ona jeho polibek opětovala. On ji začal svlékat a laskat. Ona dělala totéž. Ovládala je spalující vášeň, které se nedalo odolat. Když už byli úplně nazí, Lucifer jí do ucha zašeptal: "Miluji tě, Marie. Budu s tebou navždy." Marie ho polaskala, pak se spolu divoce a vášnivě pomilovali. Lucifer vnikl do jejího panenského lůna a Marie pocítila, že ji úplně vyplnil. Společně došli k vyvrcholení. Lucifer se o chvíli později řízl do ruky a ranku přiložil Marii k ústům. Ona polkla pár kapek jeho krve. Pak ji také řízl a napil se její krve. "Nyní jsme spojeni navždy, má lásko."

Marie byla sice trošku vyděšená, ale věřila své lásce. Řekla jen "Ano, má lásko. Na vždy jsem jen tvoje. Miluji tě."

Náhle se v pokoji zablesklo a v bílé záři se objevil muž, který řekl: "Zdravím Lucifere, můj bratře."

Lucifer se skulil z lůžka, oblékl si kalhoty a odpověděl: "Michaeli…co tady děláš? Ty nechodíš sem dolů mezi smrtelníky."

Michael k němu přistoupil. "Máš pravdu, obvykle ne. Ale mám tu úkol. Zradil jsi Boha a za to budeš potrestán."

"Nezradil jsem svého Otce, ale Serafíny. To oni jsou zrádci Boha." Vykřikl Lucefer.

Michael jen zavrtěl hlavou. "Nelži, Lucifere. Oni jsou prostředníci mezi Během a anděly. Musíš nést následky svých činů a ještě jsi se spustil s touhle lidskou ženou…"

"Tu nech na pokoji, bratře. Té se to netýká!" vykřikl Lucifer s bolestí v hlase.

V tom celý pokoj pohltilo bílé světlo. Lucifer něco zakřičel a pak ho pohltila země. Marie se vyděšeně tiskla přikrývku k tělu a spustili se jí slzy. Vykoktala ze sebe jen: "Lucifere…"

Michael popadl Marii a přenesl se s ní ven z chrámu.

Tam už na ně čekal nějaký muž v kápi, který řekl: "Michaeli, výborně. Lucifer už není hrozba. Splnil jsi úkol na výbornou. Budeš pochválen. Zrádce je navždy uvězněn v pekle." Pak se podíval na Marii a dodal: "Tak to je ta jeho děvka? Michaeli, zabij ji." A zmizel v bílé záři.

Michael přistoupil k Marii a pohladil ji po vlasech. "Odpusť, kněžko. Ale rozkaz je rozkaz." Zvedl ruku a v dlani se mu objevil meč. Marie zavřela uplakané oči a v duchu volala Luciferovo jméno. Michael jí probodl srdce a Marie se skácela mrtvá k zemi. Michael se smutně podíval k místu uvěznění Lucifera. "Odpusť, bratře, vím, že jsi mě žádal, abych ji ušetřil. Ale já musím plnit rozkazy. Alespoň ji pohřbím. To jediné pro ni a vlastně i pro tebe mohu učinit." řekl tichým hlasem. Pak vzal Mariino tělo do náruče a přenesl se s ní na nedaleké pohřebiště. Vykopal jámu a pohřbil ji. Hrob označil velkým kamenem a značkou anděla. Na posledy se podíval na čerstvý hrob a zmizel.

O pár hodin později Marie procitla ve svém hrobě. Byla vyděšená. Nevěděla, co se děje, ani kde to je. Byla tam tma a ona nemohla dýchat. Instinktivně začala hrabat. Hrabala a hrabala. Až se konečně dostala rukou na povrch. Postupně se vysoukala ze svého hrobu. Nechápala to. A pak si vzpomněla na Lucifera, jeho svržení, a že ji Michael probodl. Podívala se na místo rány, ale neměla tam ani jizvu. Dopotácela se do chrámu a velekněžka ji odvedla do Velké svatyně. "Marie, jsi zmatená, já vím. Ale poslouchej mě. Ty nejsi člověk. Jsi napůl anděl. To je jediné co vím. Ale podle mě jsi mocnější než anděl. Netuším, co jsi z druhé poloviny. Musíš odejít, jinak tě andělé najdou a zabijí. Už jsem zavolala našeho spojence, boha Thóra ze severu. Odvede tě do Valhaly. Budeš tam v bezpečí."

Marie byla vyčerpaná a tak ani moc nereagovala, když se Thór objevil ve svatyni. Doprovázely ho dvě ženy oděné do zbroje. Thór k Marii přistoupil a řekl: "Toto jsou Valkýry, bojovnice severu. Obývají se mnou Valhalu. Odnesu tě tam a budu tě chránit. Neboj se."

Marie se rozloučila s velekněžkou a poděkovala jí, že se o ni starala a vychovávala. Velekněžka jí však odpověděla: "Neděkuj mi, Marie. Byla to má povinnost, ujmout se malého bezbranného dítěte. Byla jsi jako má dcera, ale tvůj osud je něco jiného. Musíš jít dál, vstříc svému poslání, ať je jakékoliv. Sbohem." A Thór se s Marií přenesl do Valhaly.

Tam nejprve Marie chodila jak tělo bez duše, ale po čase překonala ztrátu Lucifera. Thór jí vysvětlil, jak to ve Valhale chodí a Marie řekla, že se chce stát Valkýrou. Započal výcvik.

Za nějaký čas byla Marie stejně zdatná bojovnice, jako kterákoliv Valkýra. Thór jí pochválil za výborně odvedenou práci. Marie však věděla, že tady není její místo. Proto se rozloučila a odešla zpět do světa lidí. Tak začala bojovat s démony ohrožující lidstvo. A tak se z ní stala bojovnice Mary…

Mary se posadí na posteli. Konečně ví, kdo je. Vzpomněla si na všechno. Musí bojovat s démony. To je její poslání. A ještě něco ví jistě, miluje Lucifera a musí zjistit, kdo je rozdělil.