Kopretina pro Leontýnku

Kopretina pro Leontýnku

Hrad obývám staletí,

leží na mě prokletí,

s tatínkem jsme hodní duchové,

kdysi náš hrad okupovali Norové.

Jouza chtěl pěstovat houby,

vlhko je špatné na klouby.

Černá kronika všechny varuje,

že hrozí otrava a smrťuje.

Děti se však nedají,

plány kují potají,

hrad jistě zachrání,

hodné duchy ochrání.

Já, Leontýnka, jdu s taškou střešní,

kluci nešikovně padají z višní.

Tatínek chce francovku,

špatně vyslovuje koncovku.

Nepotřebuji kytici,

stejně jako kostici,

stačí mi jedna kytička,

kolem běží bílá ovečka.

Kdo odpoví mému stínu?

Kdo mi podá kopretinu?

 Po delší době jsem si zase pustila krásnou českou hudební pohádku Ať žijí duchové!, kterou mám hrozně ráda a protože je snílkovské téma týdne "Kytice" a v tomto filmu šlo o kopretinu pro Leontýnku, tak jsem si z dlouhé chvíle trochu zabásnila. 

Leontýnka je má oblíbená postava z filmu Ať žijí duchové!, je to dcera rytíře Viléma Brtníka z Brtníkova a jako duch straší na hradě už řadu století. Touží se stát člověkem a hledá někoho, kdo ji vysvobodí a ona bude moci ožít. A pak se jednou na hrad zatoulá skupinka dětí, kterou vede Janek, a to změní Leontýnce život...