Podivnost

Podivnost

Mrtví z hrobů vstávají,

na živé často padají,

okusují jim končetiny,

přitom se učí veličiny.

Draci nejsou jen iluze,

na nebi hrozí kolize,

letadla se jim vyhýbají,

proto k zemi padají.

Je tu někdo pro změnu?

Najde se místo pro hrdinu?

Kdo by to být měl?

Aby jen tak nečuměl?

Jedna dívka se objevila,

velký poprask způsobila,

starý drak na obzoru,

svět čeká záchranu.

Meč pozvedla a oči zavřela,

dračí stvůra jí lásku pozřela,

nyní se rozhodne o osudu,

a ona skončí na dně sudu.

Drak vrčí a prská,

dívka se svléká,

ničemu nelze rozumět,

osud změnit se přimět.

Svět je dávno pokřivený,

mrtvý se cítí ukřivděný,

měl by v zemi hnít,

místo toho musí bdít.

Tělo na pláži se válí,

mlha zbytky dívky halí,

k ostatním duším se připojí,

v zástupu mrtvých postojí.

Budou bdít navěky,

často chytat lelky,

čas rozloží dávnou pevnost,

všechno je pouze podivnost.

  Zdroj obr.: Ninjatic

 Zase jsem trochu zabásnila, inspirací pro mě byla Iluze stá dvacátá první, tedy její druhý obrázek a hudba. Nechala jsem popustit uzdu fantazii a výsledek je opravdu prapodivný. Občas jde o grotesku, jindy o smutné fantasy, ale co to je? Je jaro a já jsem celá rozpolcená, to se podepisuje na všem. Co já tu vlastně blbnu? Vždyť ani neuním veršovat... No, název opravdu vše vystihuje...