Iluze pro Karinu

Iluze pro Karinu

Mořská panna

k útesu tiše plavala,

krásná Karina

vždy o svobodě snila.

Voda šplouchá okolo,

Karina hledí k nebi.

"Otevři se, vodní hladino

a ukaž mi zlaté hvězdy."

Z očí smutných slané slzy

padají do mořské vody,

Karina pozoruje hvězdy,

obdivuje jejich krásy.

Proč jen si pozor nedávala?

Teď by tu sama neumírala.

Život je jen pouhá iluze,

jediná chyba přijde draze.

Z hrudi panny trčí harpuna,

za úsvitu z ní zbyde jen pěna...

Kratší básnička o smutném osudu vodní panny Kariny, a tím bych také chtěla podělovat Maglaiz, která do nového roku změnila pojmenovávání snílkovských Iluzí. A tak tu máme Iluzi pro Karinu... Překvapivé a hned se fantazie rozvíjí ještě více. :-)

 Zdroj obrázku: phoenixlu.deviantart.com