Dopis z Bradavic (+ úvodní esej)

Zdravím všechny návštěvníky,

     uvědomuji si, že je tu v poslední době dosti mrtvo, ale já mám takovou radost, že nedokážu vytvořit nic kromě věcí do Bradavic. Nebojte, nemáte sluchové halucinace, jsem nový student na škole čar a kouzel v Bradavicích. :-) Nyní asi pochybujete o mém duševním zdraví, ale nebojte, stále jsem se ještě nezbláznila. Raději začnu od začátku.

     Již během čtení první knihy Harryho Pottera jsem snila o tom, aby mi přiletěla sova s dopisem o přijetí do Bradavic, ale byl to pouhý sen, který se zdál být naprosto neuskutečnitelný. Dále jsem o tom už neuvažovala, stejně jsem byla trošku přestárlá na takové blbiny, tak jsem snila o jiných věcech. Jenže asi před půl rokem mi moje blogová přítelkyně Daffodila pověděla o Hogwarts.cz, vyprávěla mi, jak tam funguje výuka a celkově o tom, jak to tam funguje. A já se rozplývala blahem. Nakoukla jsem na stránky, registrace byla již uzavřena, ale stejně mě to nepřešlo. Pročetla si školní řád a pravidla, k tomu jsem chodila do Archivu výjimečných prací, kde jsem si zkoušela podle zadání vypracovávat úkoly. Co kdybych to nezvládla? Jenže na tomto hradu jde hlavně o hru a kreativitu, takže mi to vždy nějak vyšlo.

     Netrpělivě jsem tedy očekávala otevření registrace na další školní rok. (Pro upřesnění - během běžného roku se odehrají dva školní roky - únor až červen a září až leden) A když to v půlce ledna nadešlo, hned jsem se do toho pustila. Kromě zadání údajů totiž musíte sepsat esej na zadané téma, aby škola poznala, že to myslíte vážně. Tentokrát padlo "Sedm pravidel bezpečného kouzlení" a já vytvořila něco, co bych nejspíš esejí nenazvala, ale stejně jsem to s tím zkusila. Pak už jen čekala, jak to všechno nakonec dopadne. A večer 24. ledna mi domů přiletěla sova s dopisem o přijetí! Hurá!

     Tak jsem vstoupila do hradu Hogwarts.cz a zatím se rozkoukávám. Peněz je málo, tak si přivydělávám v soutěžích. Zatím jsou prázdniny, proto je to oddych, ale až začne výuka, bude to horší. :-) Snad nikomu nebude vadit, když se tady budou občas objevovat některé moje práce. Dneska si můžete přečíst mou úvodní esej a po Zařazovací slavnosti se rozpovídám o dojmech ze školy. Zatím jsem si jen popovídala s Moudrým kloboukem, ale ještě mi neprozradil, do jaké koleje mě zařadí. Jsem tedy dosti nervózní. :-)

úvodní esej na téma: Sedm pravidel bezpečného kouzlení

     Kouzlení a magie, to je sen každého mudly. Všichni by si chtěli pomocí kouzel zajistit peníze, slávu, moc a věčný život. Jenže takhle to prostě nefunguje, to by předznamenávalo konec světa. A tak je nutné dodržovat některé zásady - morální i praktické, aby se mudlové o čarodějích nedozvěděli a magie zůstávala pro svět lidí i nadále pouze v bájích a legendách.

     Nejdůležitější ze všeho je zodpovědnost. Vím, že to zní jako klišé, když se řekne: "Se získáním moci přichází velká zodpovědnost." Jenže tak to je. Pro mladé, začínající čaroděje a čarodějky to bude nepředstavitelné, ale nic se nemá přehánět. A to, že umíme létat na koštěti, ještě neznamená, že se za jasného dne proletíme nad Prahou. Mudlové o čarodějném světě nesmí vědět.

     S tím souvisí další pravidlo, a to nepředvádět se. Ano, to že někdo umí čarovat, ještě neznamená, že může všechno. Nechat explodovat popelnici a křičet: "Já jsem velký kouzelník!" Nebo nasednout na draka a strašit obyvatele horských vesniček. To není zrovna pěkná vizitka pro kouzelníka, stejně by vás lidé s největší pravděpodobností označili za blázna. Je lepší si zachovat zdraví rozum a přemýšlet, o tom, co činíme.

     Skromnost a pokora je taktéž velmi důležitá pro bezpečnost kouzlení. Pokud si někdo o sobě myslí, že může všechno, tak to není správné. Chápu, že někdo má větší sebevědomí než druzí, a třeba pomýšlení na to, že se jednoho dne stane velkým čarodějem, na tom není nic špatného, ale nic se nemá přehánět.

     Pomáhat a chránit, není pouze heslo policie, ale také bílé magie. Čarodějové by si měli vypomáhat, ale samozřejmě přiměřeně. Někdo pro dobré skutky nejspíš nemá vlohy, nebo se mu jednoduše nechce, ale jiní jsou dobří i za ostatní. Bylinkáři a léčitelé, to jsou typičtí zastánci tohoto pravidla.

     Neškodit a neubližovat pomocí magie osobě či magickým bytostem. To je zásadní a nemělo by to být bráno pouze jako nějaké pravidlo, ale jako etika dobrého kouzelníka. Někdo může namítat, že černokněžníci tak činí, ale ti se určitě nebudou udávat jako přiklad bezpečného kouzlení.

     Učit se, to je další pravidlo bezpečného používání magie, jelikož ten, kdo nezná správné zacházení s hůlkou, přípravu lektvarů, formule kouzel a jiné věci, co se naučí ve škole, může být dosti nebezpečný nejen sobě, ale také svému okolí. Bez školy a učení to prostě nejde.

     Kvalitní pomůcky a příprava. Může to znít banálně, ale bez dobře připravených a kvalitních hůlek, kotlíků a přísad by to nešlo. Stačí neopatrné jednání, naházet ledabyle přísady do poškozeného kotlíku a může dojít ke katastrofě. Takto totiž může i neškodný nešika způsobit pohromu velikosti výbuchu sopky Vesuv nad Pompejemi. Takže raději nic nezanedbat a vše by mělo vyjít.

     Pokud se budou kouzelníci a čarodějky držet těchto sedmi pravidel bezpečného kouzlení, tak bude o bezpečí postaráno a nikdo nebude v ohrožení, tedy většinou.