Podzim ve verších

Podzim je mé nejoblíbenější roční období. Obvykle jsem během něj nejvíce tvořivá, ale loňský jsem přožívala hlavně "offline". Procházky přírodou, četba knih, zapalování svíček a užívala jsem si teplých dek a šátků. Haiku jsem moc nepsala, ale občas jsem sepsala i pár veršů.

Květy podzimu

všemi barvami září

píseň větru zní.

Chladné počasí

šátek kolem krku mám

stmívá se brzy.

Ležím na lůžku

deka je mým úkrytem

ticho přítelem.

Je tady čas podzimních radostí

listy ve větru letí

příroda se v tichosti změní

na kraj padá prokletí

život dává všem novou naději.

(můj první pokus o kaligram)

Až kraj mlha pokryje,

k domovu rychle pospíchej,

na cestě se kolem rozhlížej,

vlk v dálce zavyje.

Mlžný opar vše pohltí,

stíny svou partii rozehrají,

pokud poutníci štěstí mají,

uniknou před smrtí.

Na cestě mlžná postava stojí,

zápach zatuchliny kolem šíří,

mlha se nad zemí trochu zvíří,

děs a hrůzu v sobě spojí.

Tlející listí

zahradu pokraje hned

chlad tančí tichem.

Sedím v parku

opilec zpívá svůj song

klid mi naruší.

Ráno halí chlad

jinovatka se třpytí

mlha zmrzla hned.