Město vidím... - Daniela Hodrová

Kniha „Město vidím...“ je velmi zvláštní, ale zároveň nezapomenutelná. Je to básnická próza plná poetiky a síly slov. Autorka si pohrává s jazykem a přináší čtenáři výjimečný zážitek. Jde o glosy, nebo možná i maličko o autorčin deník, protože je tam spousta jejích vzpomínek, zážitků, představ i odkazy na její knihy. Co se stalo, když psala román Théta? Chápu, že tohle nemusí oslovit každého, protože každé slovo v této knize má sílu a magii, nutí čtenáře k přemýšlení nad textem. 

     Někomu se může všechno v této knize zdát jako shluk nesouvisejících věcí, ale když se soustředíte a zvyknete si na autorčin styl psaní (který je velmi čtivý), tak zjistíte, že všechno nějak souvisí se vším. 

 

     Praha... Co je to? Město plné turistů... místa událostí historie... velké osobnosti dějin zdravící slavné umělce a spisovatele... legendy a báje... pamětihodnosti... město, které ožívá ve vzpomínkách lidí... místa, kde se otiskly osudy lidí... Co je tedy Praha? 

     A na tohle autorka odpovídá v krátkých textech, protože Praha je její domov, kde vyrůstala a žije. Město se ty dlouhé roky měnilo a vyvíjelo. Ještě stále se při pohledu na žižkovskou televizní věž podivuje, kde se tam ta věc vzala. Minulost se zde protkává s přítomností. Historické osobnosti kráčejí v ulicích města a hledí do budoucnosti, kolem se proplétají ožívající legendy a podivují se nad osudy lidí. Praha toho od počátku vzniku zažila již mnoho, králové se střídali na Hradě a každý člověk po sobě zanechává nějakou stopu.

 

     A přesně taková je kniha „Město vidím...“, zachycuje mnohé vrstvy světa. Autorka píše slova, ve kterých se mísí vzpomínky, zážitky, různé sny a představy, minulost, báje i legendy, historie, české osobnosti promlouvají... Vidíme známá i neznámá místa Prahy, které jsou její součástí, stejně jako historické události v nimi spjaté. A to vše (a ještě mnohem víc) je napsané čtivě a nádherným jazykem. 

     Kniha mi přinesla opravdu nezapomenutelný literární zážitek a ráda v budoucnu sáhnu i po dalších autorčiných dílech. Určitě si chci přečíst románovou trilogii „Trýznivé město“, na které se v této knize hodně odkazovalo a ještě „Točivé věty“, které dostaly cenu Magnesie Litera v roce 2016 jako Kniha roku. Ale na druhou stranu říkám, že tohle rozhodně není pro každého čtenáře.