Tvoření pohlednic a karet #1

-
Je to asi dva až tři roky zpátky, kdy jsem začala zkoušet vytvářet pohlednice. Většinou jsou pro kamarádky k narozeninám, nebo svátkům, ale pár jsem vyslala v rámci Postcrossingu do světa. Tentokrát ukážu nějaké pohlednice, karty a záložky, které jsem malovala vodovkami. Zkouším různé styly, prostě tvořím pro radost. :-)



















Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokletí Olegonu

-
Existuje legenda, stará tisíce let, o prokletém městě Olegon. Žil zde mírumilovný lid, kteří si byli rovni. Panovala tu spravedlnost a mír. Olegoňané uctívali Nanaka, boha míru. Pocestní do Olegonu moc často nezavítali, protože město leželo hluboko v horách. Ale pokud tam přes nebezpečnou cestu přece jen došel, byl přivítán a pohoštěn jako král. Jednoho dne do tohoto města přišel démon a otrávil mysl Olegoňanům zlem a nenávistí. Lidé si začali závidět a krást věci. Nakonec vše vyústilo ve velké krveprolití. Olegoňané se změnili v kruté zrůdy, které zabíjeli pocestné a shromažďovali jejich majetek. Jak šel čas, tak se na toto prokleté město zapomínalo, až se zapomnělo úplně. Jen obyvatelé vesnice ležící přímo pod Olegonem, ví, že tato legenda stále žije. Olegoňané si vybírají své krvavé oběti dál…
Číst dál...

Kapka vody ve verších

-
Obrázek
Ptáček na větvi pavučina se třpytí jak drahokamy. Krása je kolem příroda dává život dívám se srdcem. Vítr vezme list bouřka a déšť chladí zem vše se zelená. Zlato na nebi hned ráno rozzáří den květ tančí trávou. Někdy mi tři řádky básně haiku nestačí a zkouším psát básně tanka, z kterých se haiku vyvinulo. A tak vznikly čtyři básně tanka, které zachycují okamžiky letního deště. Letní přeháňka plní otevřenou dlaň vše promokne teď květy se sytě zbarví ptáček zazpívá světu. Deštník nad matkou dítě skotačí louží radost veliká déšť padá do tváře hned očistí zem od prachu. Strom stojí v dešti voda promáčí dřevo daruje život je jako stráž přírody čas se v kapce propojí. Osamělý list plave si po hladině déšť ho políbí vítr jej přinesl jen jako předzvěst podzimu. Už se těším na podzim... Zdraví, Cesmína H.
Číst dál...

Zojra z rodu Draků - 4. kapitola

-
Zojra z rodu Draků 4. kapitola - Setkání s Nosferatu Zojra se oddala zabíjení Turků. Brala jim peníze, polovinu rozdávala chudým vesničanům a z druhé poloviny financoval svou bandu zabijáků. Vojáci se k ní přidávali dobrovolně. Lid chtěl bojovat proti Turkům. Vesničané z Karpat jí doslova uctívali. Všude kam přišla, tam jí poskytli útočiště. Byla pro ně národní hrdina. Říkalo se o ní, že je Vladův dědic a následnice Dračího odkazu. Jí se pomalu zabíjení začínalo líbit, už ho nebrala jako povinnost vůči svému lidu. Turci se jí snažili všemožně zabít. Připravili několik atentátů na Zojru, ale všechny selhali. Mezi Turky se šířila zpráva o tom, že je Zojra prokletá stejně jako Vlad, že je nesmrtelná. Jednou v závěru bitvy, když Zojra zabíjela poslední Turky, zahlédla na kraji lesa mezi stromy nějaký stín. Pozoroval ji. Když se na to místo podívala po chvíli znovu, stín už tam nebyl. Nejspíš by tomu nevěnovala pozornost, kdyby se to neopakovalo při další bitvě. Začalo jí
Číst dál...