Zojra z rodu Draků - 10. kapitola

Zojra z rodu Draků

10. kapitola - Konec?

Helsing s Torakem seskupili své muže nedaleko Vladova hradu. Zojra a Vlad vystoupili z podzemí skal a konečný boj může začít.

Pohled je to neuvěřitelný. Dva nesmrtelní stojící proti stovce vojáků. Zojra bojovně zakřičí. Oba prokletí vytasí meče a utíkají vstříc osudu. Vojáci se na rozkaz také vydají do boje. Nesmrtelní se střetnou s vojáky.

Zojra i Vlad bojují bez slitování. Sekají kolem sebe. Vojáci jsou doslova rozsekáni na kusy. Tamhle leží ruka, tam noha a někde se kutálí hlava. Zojra se několikrát zakousla do krků svých nepřátel a sála jejich krev. Vojáci statečně bojovali dál, ale jako by ti dva byli prostě silnější a nepřemožitelní. Vlad využíval svých zkušeností z bojů. Noc předtím vypracovali se Zojrou strategii a podle ní nyní postupují. Helsing se nemůže dívat, jak vojáci umírají jeden za druhým. Proto se také Vrhl do bitvy. A po chvíli stanul před Vladem. Helsing zařval: " Zemřeš!!"

Vlad se ďábelsky zasmál: "Uvidíme." Meče zařinčeli a oba spolu bojovali na život a na smrt. Po chvíli Vlad kopl protivníka do břicha a Helsing se svalil k zemi. Vlad uchopil svůj meč, napřáhl se a ťal. Helsing se však stačil skulit stranou a zároveň vytasit starodávnou dýku a bodnout. Vlad zařval a dotkl se dýky, která trčela z jeho hrudi. Pak se sesunul k zemi.

Zojra vše viděla a zakřičela: "Néé!!" Utíkala k otci a Helsinga odhodila stranou. Klekla si k umírajícímu otci: "Otče…"

Vlad ji pohladil po tváři a řekl z posledních sil: "Nyní jsi skutečně prokletá. Nesmrtelný může být jen jeden. Nyní to chápu. Sbohem, má dcero…" Vlad zemřel.

Zojře v mysli vypluje vzpomínka na umírajícího Karova a zašeptá: "Všem přinesu jen zkázu a smrt!! Jsem skutečně stvůra!!"

Zojra vstala od svého mrtvého otce a zařve: "Všechny vás zabiju!!" Vojáci se pokřižují a začnou před ní couvat. Jde z ní skutečně hrůza.

Torak se však nezalekl a skočil přímo před ní: "Zojro, vzpamatuje se. Kdysi jsi nebyla zlá. Chtěla jsi jen osvobodit svou zem. Vzpomeň si na tvého otce Karova. Chtěl změnit tvůj osud."

Zojra se na něho podívala nenávistnýma očima a usměje se jako šílenec: "Já mám jen jednoho otce a tím je Vlad z rodu Draků. Karov byl blázen. Osud nelze změnit."

Torak před ní začne couvat a vykřikne: "Zachraň svou duši!"

Zojra vytasí meč a probodne ho. Torak cítí, jak z něho odchází život. Naposledy pohlédne na Zojru a ta mu zašeptá do ucha: "Já nemám duši!!" V jejích očích už nic lidského nezbylo. Pochopil, že prohrál.

Torak z posledních sil zakřičí: "Helsingu, teď!!" A umírá.

Zojra se otáčí, ale je pozdě. Helsing na ní vystřelí z kuše šíp s řetězem. Šíp jí protne ruku. Další vojáci též vystřelí. Šípy Zojru zasáhnou do nohou a rukou. Zojra zařve a vojáci se na ní vrhnou. Ona však stále bojuje, ale je jich přece jen moc. Je odtáhnuta do malé jeskyně pod hradem a tam ji přivážou řetězy. Helsing začíná mumlat starodávné kouzlo. Zojra křičí a mlátí kolem sebe. Helsing však neúprosně pokračuje v obřadu věčného uvěznění.

Všichni pak vyběhnou z jeskyně a Abraham Van Helsing říká: "Zojro, tohle je tvé vězení. Máš spoustu času na přemýšlení nad svým osudem. Zde prožiješ další staletí tvého věčného života!" Zojra opět zakřičí něco nesrozumitelného.

Helsing vyřkne závěr zaklínadla a rozkáže: "Zazděte jí!" Vojáci uposlechnou a zazdí vchod do maličké jeskyně. Je slyšet jen strašlivý a nelidský křik.

Vladovo tělo je pak pohřbeno na nedalekém ostrově Snagov v podzemí klášterního kostela. Zde prý konečně nalezl klid.

O jeho dceři Zojře se to říct nedá. Prý i dnes je z podzemí zříceniny skalního hradu slyšet její křik. Nikdy nemůže nalézt klid. Prastará magie ji udržuje navždy uvězněnou. No, snad tomu bude i potom, co zub času dokoná své dílo zkázy na jejím vězení…

KONEC