Mary 2 - 20. kapitola

Mary 2

20. kapitola

Raniel zrovna bojoval s několika démony, když si všiml, že se někdo řítí z nebe. Chvíli mu trvalo, než je konečně poznal a zjistil, že je to Mary s Michaelovým bezvládným tělem, bylo už pozdě na jakýkoliv pokus je chytit.

"Mary!" zakřičel a rozběhl se k ní, démy tam nechal zkoprněné stát a prostě běžel, ani se na ně neohlédl.

Mary dopadla tvrdě a náraz byl tak silný, že zvedl velký oblak prachu a písku. Všichni v blízkosti dopadu začali kašlat a dusit se. Strkali si ruce a části ošacení přes obličej, aby mohli lépe dýchat, ale moc jim to nepomáhalo. Když se oblak trochu rozptýlil, rozhlíželi se kolem, aby zjistili, co se vlastně stalo.

.

"Ranieli, jsme v průseru." řekla vyčerpaně Mary, když k ní anděl doběhl. Vše jí bolelo z nárazu a také ze ztráty křídel, rány se jí naštěstí už skoro zahojily. Raději pahýly křídel opět schovala a měla záda hladká, přesto cítila jejich ztrátu.

"Co?" vyhrkl Raniel ze sebe, když si všiml, že archanděl Michael je mrtvý.

"Není čas cokoliv vysvětlovat. Nebe útočí!" vykřikla a zdvihla ruku směrem k nebi.

Raniel se podíval tím směrem vzhůru a vytřeštil oči. "Bože, stůj při nás!" vykřikl vyděšeným hlasem.

Mary se jen uchechtla nad Ranielovou vírou, ale pak si uvědomila, že je nějaké ticho. Na to, že má probíhat bitva, tak by tady přece měl být větší randál. Rozhlédla se a zjistila, že všichni přestali bojovat a pohledy kmitají mezi ní a nebem. Směrem k ní kráčí Lucifer a v očích má strach.

"Co se stalo?" divil se Raniel a Mary se pomalu snažila zvednout, cítila, jak se jí v těle hojí zlámané kosti a měla velké bolesti. Nakonec se jí však podařilo zvednout.

"Nebe nás všechny podrazilo. Ezechiel si hraje na boha a andělé mu to žerou, takže se teď rozhodli očistit svět od špíny, a to jsme my všichni." řekla Mary a po tomto prohlášení to v řadách démonů jen zahučelo.

"To není možné..." vyhrkl Raniel a nechtěl si připustit, že ho nebe odepsalo. Jak dlouho věřil jen lžím?

Lucifer si ho prohlédl a chtěl mu něco říct, ale Mary ho chytila za ruku a odstrčila stranou.

"Nech ho být. Musí si teprve zvyknout na to, že všechno čemu věřil, byla jen lež. Ale my máme větší problém, musíme se bránit, jinak nás tu pozabíjí." řekla Mary.

"Počkat, my máme spolupracovat?" divil se Lucifer.

"Ale no tak, Lucifere. Jestli sis nevšiml, tak tady nebojovalo dobro proti zlu, ale má strana proti své. Jen se podívej na moje vojáky! Připadají ti jako bojovníci dobra?" vyhrkla ze sebe Mary.

"No, to ani ne." podotkl po pravdě Lucifer, když si prohlédl démony. Pohlédl na Mary a řekl: "Tak co budeme dělat?"

Mary se mu podívala do očí, konečně se přestal chovat jako šílenec a řekl rozumnou věc. Co budou dělat? To byla dost dobrá otázka. Ezechiel si hraje na boha a vede anděly proti nim, takže by mělo stačit zabít Ezechiela a andělé se bez velitele rozprchnou. Tedy pokud nejsou natolik fanatičtí, aby chtěli splnit rozkaz za každou cenu. Času je málo, tak musí rychle něco vymyslet.

"Lucifere, připrav všechny démony na boj, Valkýry a Bakchantky půjdou spolu do boje, Adriana s Asmodeem vytvoří smrtící kleště a zabijí každého, kdo mezi ně vleze, Thór, Bakchus a Lilith vytvoří trojici ničitelů, Selek s Marcusem a Ranielem se budou snažit odrazit poslední útoky a já si vezmu na starost Ezechiela. Musím ho zabít, jedině tak je snad zastavíme. Je to jasné?!" křikla na ně rozkazy a všichni se dali do jejich plnění.

.

Jen Raniel zaváhal a zůstal stát. "Mary, my budeme zabíjet anděly?" zeptal se ustaraně.

Mary se na něho podívala, věděla, že je to pro něho těžké, ale nyní na to nebyl čas.

"Ranieli, jestli chceme přežít, tak nemáme na vybranou. Pokusím se Ezechiela zabít co nejdříve, ale proti téhle přesile nemáme moc šancí. Je mi to líto. Pochopím, když odejdeš a vyhneš se boji." řekla mu Mary a bylo jí ho líto.

"Já vím, že to jinak nejde. Zůstanu a budu bojovat. Nyní věřím v tebe, dalas mi znovu víru." řekl Raniel a v očích se mu zaleskly slzy.

Mary přikývla, byla ráda, že zůstane. Lukase už ztratila, nechtěla přijít ještě o Raniela, byl jejím přítelem už hodně dlouho.

.

Ezechiel se vznesl nad svou armádu andělů a prohlížel si situaci dole. Nelíbilo se mu, že se Mary spojila s Luciferem. Porazit je bude hodně složité, ale snad by se toho dalo využít k ovlivnění andělů, aby zůstali na jeho straně.

"Vidíte, ta děvka Mary se spojila s Luciferem! Zabijte je a skončete se zlem!" křičel na anděly, ti pozvedli zbraně a zaútočili na démony.

Démoni trhali anděly na kusy, andělé zase zabíjeli démony. Krev a mrtvá těla byla všude. Všichni bojovali o život, zbraně se střetávaly a řev boje byl slyšet široko daleko v okolí.

Bohužel démoni už začínali být unavení, protože bojovali před tím mezi sebou. Proto byli v nevýhodě a andělé toho využívali.

.

Mary vyhledala Ezechiela, po cestě rozsekala několik andělů a jejich krev jí stékala po obličeji a oblečení.

Konečně před sebou stanuli a Ezechiel se jí prohlížel. Vždy se domníval, že je to jen naivní děvka, s kterou se snadno manipuluje, ale nyní to byla silná bytost odhodlaná je všemu.

Měl se jí zbavit už dávno, ale nevěděl jak. Před lety jí přiměl padnout, jenže se z ní nestal člověk, tak ovlivnil Dahaka, aby zabil její rodiče a snoubence Dana. Ona se sice zhroutila a chtěla se zabít pádem ze střechy, ale Raniel jí zachránil. Vždy mu někdo překazí plány, ale nyní to s ní skoncuje jednou pro vždy.

"Zemřeš, zrádkyně!" křikl Ezechiel a připravil si meče.

"Já nejsem zrádkyně, ty idiote! Všechno si to špatně pochopil, Bůh nikdy nechtěl předat vládu Zlu, byla to jen dohoda." snažila se mu to všechno vysvětlit, ale on jí stejně neposlouchal.

"Na tom už nezáleží. Já jsem nový bůh!" řekl a usmál se, v jeho očích bylo vidět, že to myslí skutečně vážně.

"Ty?" uchechtla se Mary a on na ní zaútočil. Mary výpad odrazila a započal boj. Zbraně řinčely, až ji Ezechiel přitiskl ke skále. Byla v pasti, ale nevzdávala se. Jenže on nikdy nebojoval podle pravidel, a tak vytáhl dýku a bodl Mary do hrudi. Hrot zajel do těla a dotkl se srdce. Mary zakolísala a podívala se na hruď, odkud jí trčela dýka.

"Tohle mě nezabije." šeptla a klesla na kolena, pak dopadla na zem a zůstala ležet, ale oči měla otevřené. Její pohled byl chladný a vše viděla jako zpomaleně.

Jeden anděl právě nabodl vlka na kopí, ozvalo se zavytí a vlk se proměnil v Marcuse. Kopí mu projelo tělem a srdce se zastavilo. Mary viděla všude jen smrt a bolest.

Ezechiel se radoval, protože vyhrál! Začal se smát.

.

"Mary!" zakřičel Raniel a běžel k ní, po cestě popadl dva meče a skočil rovnou před Ezechiela.

"Cože? Ty se mnou chceš bojovat? Já jsem bůh!" divil se Ezechiel.

"Já mám jen jediného Boha a to je Mary!" křikl Raniel a útočil dál. Ezechiel byl však silnější a mocnější. Přece jen, Raniel byl jen anděl, ale Ezechiel Serafín.

.

Bakchus právě odpravil tři anděly, když uslyšel Ranielův křik. Rozhlédl se a uviděl Mary, jak leží na zemi s dýkou v hrudi, přesto cítil, že žije. Běžel k ní a odtáhl jí stranou. Raniel zaměstnával Ezechiela, ale prohrával.

"Mary, slyšíš mě?" zavolal na ni ustaraně.

Ona k němu vzhlédla, ale pak se opět podívala kolem. Všude se válela mrtvá těla a andělé vyhrávali. Nedaleko jeden anděl usekl Selekovi hlavu, která se odkutálela opodál a zůstala tam ležet. Meč mu vypadl z ruky a tělo spadlo s žuchnutím k zemi.

Mary se na to vše jen dívala, na výkřik se nezmohla, jen jí tryskaly slzy. To ona to způsobila, kdyby se nepostavila andělům na odpor, mohli žít. Její přátelé umírají pro ni a to není správné.

V mysli si vzpomněla na ten sen o jejím temném já, kdy ona byla zlá. Napadlo ji, že to by bylo lepší. Přestože i ve snu její přátelé zemřeli, ale ona necítila emoce, ani ztrátu.

Pak si vybavila slova jejího otce, když jí ukazoval místo bitvy a vlastně se i loučil. "...V pravý čas poznáš, co dělat. Jen si věř a mysli na to, co jsi. Tuhle bitvu může vyhrát jedině Bohyně a nikdo jiný."

Vše jí náhle dávalo smysl, ona nebojovala jako Bohyně, ale co se stane, když tak učiní? Promění se ve slunce a všechno v okolí zničí? Bohužel už není jiná možnost, musí Ezechiela zastavit za každou cenu.

.

Mary si vytáhla dýku z hrudi a zvedla se. Cítila se zesláblá, ale už nastal čas se projevit jako Bohyně.

Soustředila se na Lucifera a všechny spojence, v mysli se s nimi spojila a řekla jim: "Už není čas. Zmizte odsud, až vám řeknu. Musím to skončit. Lucifere, běž do pekla, prosím, věř mi."

Lucifer se po ní podíval a pochopil co tím myslí. Připravil démony na přesun a vyčkával, až jim dá znamení. Ostatní udělali totéž.

Mary se podívala na zmateného Bakcha a pohladila po tváři. Jejich oči se střetly a on měl pocit, jako by se loučila.

"Mary, ne." zašeptal a v očích se mu zaleskly slzy.

"Miluju tě." špitla a políbila ho. Byl to dlouhý polibek a na okamžik pro ně svět přestal existovat.

Pochopil, že to Mary musí udělat, jiná možnost nebyla, ale uvědomoval si, že se už možná nevrátí, přesto jí pustil.

"Vždycky jsem tě miloval." řekl Bakchus a slzy se mu už koulely po tvářích.

Mary se na něho naposledy podívala a otočila se k němu zády.

.

Ezechiel porazil Raniela a probodl ho mečem. Mary cítila, jak z něho odchází život, ale on náhle chytil svého vraha za límec a odmítal se ho pustit. Vlastně ho docela škrtil a Ezechiel se dusil.

"Mary!!" vykřikl Raniel z posledních sil.

"Teď!" zakřičela Mary a všichni její spojenci se přenesli pryč, Lucifer i s démony do pekla.

Mary zavřela oči a soustředila se, cítila, jak se v ní objevuje žár, který z ní pochvíli vyšel. Ezechiel se snažil zmizet, ale kvůli Ranielovi to nešlo. Mary se zničehonic proměnila ve žhnoucí slunce a její žár sežehl vše živé v okolí několika mil. Andělé umírali, nestačili ani křičet, jak to bylo rychlé. Ezechiel i s Ranielem se proměnil v prach. Pak se její žár soustředil na propast s bránou do pekla. Kameny se roztavily a utvořily nezničitelnou zátku. Peklo bylo zapečetěno.

Mary se znovu zhmotnila a rozhlédla se kolem. Přestože vyhrával, tak byla smutná. Všichni její staří přátelé byli pryč. Kolikrát pro ni nastavovali krk? Nyní však byli mrtví. Lukas, Marcus, Selek i Raniel, odešli pryč a ona si náhle připadala tak sama.