Polonahá děva

Zákaz smíchu!!! Ale mé básnické střevo zase něco vyvrhlo, ale myslím, že "básni" se to příliš nepodobá. Ach, achy, nějaký pokrok není znát, spíš se zhoršuji. :-) Báseň vznikla na motiv obrázku ze snílkovské čtyřicáté třetí iluze.

Vím, že poslední dobou vůbec nepřizpívám, ale v týdnu nejsem na netu a většinou jen čtu knihy a píšu recenze, a ani to pořádně nestíhám. Jsem stále unavená a přitom ani nevím proč. Tak mi odpusťte.

Polonahá děva tančila,
ňadra se jí vyvalila,
houpy, houp do rytmu,
slunce svítilo do ryblíku.
.
Ona ladně sváděla
svého zasněného chalana,
on nic nepoznal,
ďábel si ho vzal.
.
Děva dál tančí
a zástupy se krčí,
občas mrkne na hochy,
aby jejímu kouzlu podlehly,
a dala jim sukubí polibky.
 
 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kytička haiku o lásce

Kreslím lebku

Václav Lucemburský - trubadúrská poezie