Další školní rok v Bradavicích končí... Hurá!

Jako správný (a pilný) student se raduji, že je školní rok za mnou a začnou prázdniny. Ale ještě než se vrhnu do lenošení, tak si do svého příležitostného deníku zapíšu, jaký byl můj druhý ročník rozšiřujícího studia. No, přiznávám, že jsem se moc nepředřela a mohla jsem toho udělat víc, ale znáte to... Nadšení začne v pololetí opadat a na konci roku se už plahočím jako zombie, takže jsem ráda, že dokážu sepsat nějaké smysluplné závěrečné eseje, abych ročník dokončila. Ještě kdybych nenechávala úkoly na poslední chvíli, to by bylo mnohem lepší, ale to už se zřejmě neodnaučím... 

Letos jsem dokončila čtyři předměty, měla jsem původně ještě Lemření, ale to mi moc nebavilo, tak jsem si to odhlásila a měla klid. Studium v Bradavicích sice beru jako snaha o rozšíření vědomostí z různých oborů, ale je to jen hra, takže pokud mi předmět nesedne, tak se s ním nebudu trápit, abych se do úkolů musela nutit. Raději si ponechám předměty, které mě baví a jejichž úkoly vypracovávám s radosti a nadšením, což u zbylých předmětů bylo určitě.

Karty Lenormand - Druhý ročník tohoto předmětu o vykládacích kartách Lenormand byl ještě lepší než ten první. Ještě stále se seznamujeme s jednotlivými kartami, kterých je celkem třicet šest, ale už jsme mohly zkoušet vykládat jednodušší výklady a podívaly jsme se i na Velkou tabuli, která je pro mě až moc velká. Zní to směšně, že? Ale jde o to, že vyložíte všech třicet šest a pak se zaměřujete na jednotlivé karty, jejich domy i oblasti, záleží kde jaká karta je... A pro mě je toho zatím moc najednou, mám raději menší schémata jen s několika kartami. Ale stále se učím, tak snad si časem zvyknu. 

Ani nevím, co mě to loni popadlo, že jsem se přihlásila tehdy do prvního ročníku, protože jsem o těchto kartách dříve nikdy neslyšela. Taroty nebo cikánské karty, ty jsou známé, ale karty Lenormand, o těch jsem nevěděla vůbec nic. Zřejmě intuice mi napovídala, že by mě to mohlo bavit, tak jsem to zkusila. A baví, už teď se těším do třetího ročníku. Ono asi záleží také na profesorovi, a madam Mintaka Orionis je skvělá. Ve výkladech je patrné, že se o vykládání karet zajímá, že jí to baví a tohle nadšení dokázala přenést i na mě, za což jí patří velký dík.

Léčivé rostliny - Bylinky a jiné rostliny s léčivou mocí mě fascinují, tak jsem si vybrala tento předmět, abych si rozšířila vědomosti. Dozvěděla jsem se mnoho nového, základní bylinky, které pomáhají na mnohé neduhy i nemoci, navíc jsme si mohli vyzkoušet nějaké recepty. Úkoly byly různorodé s možností výběru. No, ono hodně záleželo, kolik času mi na úkol zbývá, takže jsem kreslila, básnila, zamýšlela se, nebo připravovala léčivý recept. Víte o tom, že jsem nikdy neslyšela o cibulovém sirupu? A je to mňamka, vážně mi chutná a pomohl mi v zimě zahnat nachlazení. Skvělý předmět, a kdyby bylo i jeho pokračování, tak bych se tomu nebránila.

Jak se šťastnějším státi - Snažím se o určité změny v mém životě, abych se cítila spokojenější a radovala jsem se z maličkostí, které mi život přináší. A tenhle předmět je přesně o tomto seberozvoji, abyste se naučili být šťastnější. No, zázraky neumí, nejdříve si musíte uvědomit, že chcete něco udělat a pochopit v čem děláte chybu. Pokud už takto prolomíte ledy, tak si jistě užijete jednoduchá cvičení, která vám pomohou vnímat svět takový, jaký je a přijmout, co nabízí. Podle mě je to pohodový předmět, i když výklady jsou občas delší a úkoly časově náročnější. Chce to zamyslet se nad daným tématem a vyzkoušet si cvičení, což zabere určitý čas. Moc jsem si tenhle ročník užila a ráda bych uvítala, kdyby bylo pokračování.

Symbolika kolem nás - Tohle byl předmět přesně podle mého gusta, dozvěděla jsem se mnoho nového, navíc podněcuje fantazii a představivost, ale také naučí vnímat symboly kolem nás. Samozřejmě, že jsme nemohli probrat všechny symboly, na to by nestačil ani celý život, natož jeden školní rok, ale probrali jsme různé symboly například z oblasti zvířat, květin, magických tvorů i posvátných stromů, ale i mnoho jiných. Každá hodina byla něčím zajímavá, výklady možná trochu delší, ale velmi obsáhlé i čtivé, takže jsem je slupla jako malinu. Skvělý předmět, kéž by byl i další ročník.

Dalším úspěchem bylo splnění plného počtu seminářů, tedy čtyřiadvaceti, což byl občas problém. Semináře můžete vypracovávat jen jednou a já jich už během studia měla docela dost, takže někdy mám problém s výběrem, protože z nabídky mám už skoro všechny udělané. Ale povedlo se, a to jsem vážně ráda. :-)

Jinak jsem občas udělala nějakou soutěž, ale jinak jsem se převážně flákala a odpočívala. Už se těším na prázdniny a volno. Teď mám dva měsíce, abych načerpala nové síly, i když si myslím, že ze mě nikdy bodohrotič nebude, ale každý bod se počítá a kolej to snad ocení.

Mé asociální a introvertní sklony se během pandemie ještě prohloubily, a to se odráží i ve zdech hradu. Mou kolej mám moc ráda a jsem hrdá, že patřím do mo(u)drého Havraspáru, ale stejně jsem nejraději ve svém pokoji nebo se sama potupuji po hradě. Do kolejní místnosti nakouknu jen jednou za čas, abych se dozvěděla nějaké drby, a zase zmizím, jen abych se nemusela s nikým bavit. Jo, jsem prostě divná, ale nejraději si sednu někde v klidu a čtu si.

Asi ukončím svůj výlev a budu si užívat volno. Víte, že už přemýšlím, které předměty si zapíšu příští rok? Aby ze mě ještě na stará kolena nebyl pilný student, ale toho se bát nemusím. :-)

Mějte se krásně,

Cesmína Hardy.