Mary - 4. kapitola

MARY

4. kapitola

V místnosti byli nějaké záclonky a na posteli ležela halda polštářků všech velkostí. Mary si lehla na lůžko, Raniel si k ní přisedl a položil jí ruce na spánky. "Neboj se Mary, nyní usneš a budeš vzpomínat na svou minulost. Mozek tě nyní pustí jen několik let zpátky, asi se dozvíš, co se stalo před tvým pádem. Nepředpokládám, že by tě pustil dál do minulosti. To až po nějakém čase. Ale musím ti říci, že ani já o tobě nevím úplně všechno. Něco jsi přede mnou tajila, ale netuším co."

"Jak dlouho se vlastně známe?" zeptala se Mary.    

"Já tě znám něco málo přes dva a půl tisíce let. Ale těch zbylých pět set let tvého života, vím jen přibližně, co jsi dělala. Vše nevím. Tak jsi to chtěla ty, Mary." Pak ji Raniel pohladil po vlasech.

"Dobře. Jdu hledat svou minulost, tak mi drž palce, Rani." řekla Mary a uvolnila se na lůžku. Mary usíná a v myšlenkách jí začínají poletovat vzpomínky.

Opět spatřila své dětství, rodiče i Dana. Chtělo se jí plakat. Cítila bolest z jejich ztráty. Znovu spatřila to osudové přepadení a nehodu, ale tentokrát byla jen jako divák. Viděla, jak umírají všichni, na kterých jí kdy záleželo. A tehdy ho spatřila. U obou případů tam byl démon. To on je zabil. Náhle se vše dalo do pohybu, myšlenky kolem ní prolétávaly, až se zastavily.

Mary se ocitla na základně, Raniel jí právě říkal, že Lucifer otevřel průchod z pekla a může se osvobodit. Ona se i se svým týmem vydala do akce. Nalezli průchod, Lucifer ještě neprošel. Démoni, kteří jsou již venku z pekla, je spatří a zaútočí na ně. Tým se na ně vrhne a boj započne.

Mary je udeřena jedním démonem. Pohlédne na něho. Je to Dahak, ten který je zodpovědný za smrt Dana a rodičů. Mary vytasí dýku a bodne démona do břicha. Ten zařve a chytí Mary za vlasy. Někam se jí snaží odtáhnout. Mary kolem sebe kope a mlátí. Dahak něco zakřičí a strčí do Mary. Ta propadne průchodem do pekla.

Mary dopadla na zem, rozhlédne se kolem. Zjišťuje, že je obklíčena démony. Najednou se démoni rozestoupí a mezi ně vstoupí nádherný muž s blond vlasy. Je hodně vysoký a i přes volný plášť je patrná jeho vypracovaná postava bojovníka. Mary doputuje pohledem až k jeho obličeji a střetne se s jeho úchvatnýma, modrýma očima.

"Lucifer…" zašeptá Mary.

Ten muž se samolibě usměje a odpoví ji: "Má sladká kněžka Marie, tolik jsi mi chyběla. Je to tak dávno. Pojď se mnou…" a nabídl jí ruku. Mary ji rozechvěle přijme. Lucifer ji snadno zvedne a za ruku jí odvádí hlouběji do pekla.

Lucifer ji zavedl do nějaké velké síně. Mary se rozhlíží a zjišťuje, že je to v podstatě jeskyně. U stropu a po stěnách visí závěsy, hoří tu pochodně a po třech schodech se vyjde na vyvýšeninu s obrovským trůnem. Domnívá se, že je ze zlata. Jak pozoruje ten trůn, tak si všimne, že za ním je průchod do další místnosti, ve které spatří několik polic s knihami. Lucifer ji celou dobu pozoruje.

Mary na něho pohlédne a řekne: "Tohle je něco jako trůnní síň? To je ohromný. A co po mně vlastně chceš?"

On k ní přistoupí ještě blíže a dotkne se jejích vlasů, jejich pohledy se střetnou. "Marie, stále tě miluji. Nemohu na tebe zapomenout celých tři tisíce let. Zůstaň tu se mnou, prosím. Dám ti k nohám celý svět, jen zůstaň se mnou…" a pak ji políbí. Mary se vůbec nebrání. Cítí, jak se jí vracejí pocity, které k Luciferovi kdysi cítila. Dlouho je potlačovala, až si prostě namluvila, že neexistují. Nyní, ale zjišťuje, že k němu opravdu něco silného cítí. Mary je zmatená, měla by Luciferovi nakopat zadek. Je to přece nepřítel. Ale prostě to nemůže udělat. Tak jen dál opětuje jeho polibky.

Lucifer ji něžně hladí. Po chvíli jí zavede do místnosti za trůnem. Místnost byla podobná trůnní síni, jen je menší. Nacházela se zde obrovská knihovna s  knihami. Byla zde také obrovská postel s nebesy, ze kterých visely závěsy. Uprostřed pokoje stál velký stůl, na kterém ležel nějaký spis. Když kolem procházeli, tak se Mary zastavila a podívala se na spis. Stálo na něm: Rukopis Rohatého boha. Lucifer dovedl Mary k posteli a začne ji laskat.

Mary ho však odstrčí. "Já nemůžu! Už nejsem Marie, jsem bojovnice Mary." A kopne ho do rozkroku. Lucifer zaúpí a skácí se k zemi. Mary se dá na útěk.

Proběhla velkou síní a chodbami. Doufala jen, že si cestu zapamatovala správně. Doběhla až k průchodu, když zaslechla Luciferův hlas: "Má sladká Marie, já tě najdu. Nevzdám se tě!"

Mary proskočí průchodem.

Na zemi zatím boje už končí, Raniel právě zabil posledního démona. Tým bojovníků jásá, že se Lucifer nedostal ven. Mary, ale pochybuje, že se o to skutečně pokoušel. Chtěl ji jen najít. A vlastně na to měl i právo.

Objevil se Ezechiel, všem poblahopřál a přistoupil k Mary. "Co se stalo? Kde jsi byla?" řekl jí.

Mary ho zatáhla do boční uličky a zařve na něho: "V pekle! Kde jinde! Lucifer si se mnou chtěl poklábosit."

"A to je všechno? Co se tam stalo?" zeptal se Mary rozechvěle Ezechiel a popadl jí za ruce. Chtěl, aby se uklidnila, ale nepovedlo se mu to.

Mary na něho ale rozčilením zúžila oči. "Ne, není to všechno. Líbali jsme se a já jeho polibky opětovala. Myslela jsem, že je to za mnou, ale není. Já ho chtěla! Nezapomněla jsem na něho!" Mary vytryskly slzy.

Ezechiel jí něžně vezme hlavu do dlaní a řekne: "On tě bude hledat. A najde tě. Musíš zmizet! Musíš padnout!! Jedině, tak ho pozastavíš."

Mary souhlasí, chvíli se soustředí a náhle jí pohltí zlatá záře. Cítí bolest, a pak už nic. Je v těle novorozence…

Mary se probudila. Zmateně kouká kolem sebe. V duchu jí docházejí souvislosti. Ona znala Lucifera a něco se mezi nimi stalo. A Ezechiel zná celou pravdu. A co je ten Rukopis Rohatého boha? Ten název jí připadal povědomí. Musí se dozvědět víc. Tak jen zakřičí: "Ezechieli!!"