Mary - 8. kapitola

MARY
8. kapitola

Mary vejde do hlavní místnosti v továrně, je tam spousta počítačů a regálů s knihami. No, popravdě knihy jsou všude, na stolech, v policích i na zemi. Mary si prohlíží jejich pouzdra a zkouší je datovat. Některé knihy a spisy jsou staré jako samo lidstvo, ne-li starší. Už si na všechno vzpomněla, tedy alespoň si to myslí.
Upír Lukas zrovna seděl u jednoho z počítačů a něco tam studoval. Mary se k němu potichu přiblížila a podívala se mu přes rameno. Lukas si četl nějaké noviny z archívu. "Co hledáš?" zeptala se ho.
Lukas sebou škubl. Opravdu se jí podařilo vylekat upíra. Vrací se do starých kolejí. Lukas se po ní ohlídl a řekl: "Tohle mi nedělej! Nemůžeš se přece takhle plížit k nějakému člověku. Lekl jsem se."
Mary zvedla jedno obočí a řekla: "Promiň. Ty, ale už přece nejsi člověk, ne?"         
"Máš pravdu, ale přestaň mě chytat za slovo. Jak je vidět, vše se ti vrací. To je dobře. Alespoň s námi už budeš moct chodit na lov," řekl Lukas a usmál se na ni. Mary přikývla.
V tom se do místnosti vřítil Selek a radostně pozdravil: "Zdravím, lidi." Mary chtěla něco poznamenat, ale nechala to plavat. Selek se na ni podíval. "Mary, drahá, jak se ti daří?"
"No, jde to. Už jsem si vzpomněla, takže se cítím zase celá," odpověděla mu po pravdě Mary.
"To je moc dobře. Neviděli jste Raniela?" pozeptal se Selek. Mary chtěl odpovědět, když v tom je oslepila bílá záře a Raniel stál před nimi.

Mary se zamračila. "Musíš se vždycky takhle najednou někde zjevit?" zeptala se ho docela podrážděně.
"Jo, musím. Příště ti dám vědět dopředu, spokojená?" řekl Raniel ukřivděně. "Já se nepřenáším přímo z místa na místo, ale soustřeďuji se na osoby. Takže se pochopitelně objevím blízko ní," dodal.
Mary se na něho podívala a probodla ho pohledem. "Takže, jak jsi se včera objevil ve sprše, když jsem se sprchovala, tak ses soustředil na mě, nebo jsi to blbě vypočítal?"
Raniel se začervenal a Selek vyhrkl: "Cože?" a vyprskl smíchy. Lukas se usmál a řekl: "Takže, proto jsou rozbité ty dveře od sprchy. Co jste tam dělali?"
Mary na to jen řekla: "No, Rani se tam zjevil a já se lekla. Byl to reflex. Prokopla jsem ho těmi dveřmi. Ale co se tam vůbec objevuje takhle náhle?" Selek se už neudržel a začal se řehtat.
Raniel se hájil: "Musel jsem ti říct něco naléhavého a netušil jsem, že se sprchuješ."
"Aha, takže tys netušil. A když to bylo tak naléhavé, tak proč jsi mi pak nic nesdělil? Jsi to asi zapomněl, ne?" řekla naštvaně Mary.
"No, ono když se omylem objevíš u nahé ženy ve sprše a ona tě následně prokopne dveřmi, tak to není moc příjemné. Byl jsem v šoku," ospravedlňoval se Raniel.
"Tak v šoku, jo? No, jasně. Šmírák jsi!" rozzuřila se Mary.
"Nejsem žádný šmírák!" křičel už i Raniel.
"Ale jo, jsi. Tak to přiznej. Dělej!" křikla na Mary.
"Hele, nechte toho! Oba!!" zařval Lukas, až se mu objevili špičáky. Mary se s Ranielem ještě probodli očima. Selek se celou dobu náramně bavil. Lukas už jen protáčel oči. "Dobře, takže už jste v klidu? Tak co jsi nám chtěl sdělit, Ranieli? Nebo to bylo jen pro Mary?" zeptal se už v klidu a špičáky se mu zase zasunuly.
Raniel se uklidnil a řekl: "Ne, bylo to pro všechny. Máme za úkol zabít jednoho hadího démona. Pro Mary malé vysvětlení: Hadí démon vypadá…"  
"… jako obrovský had, ale dokáže na sebe vzít i lidskou podobu," doplnila Mary. "Nemusíš mi nic vysvětlovat, Rani. Démony lovím déle než ty. Jsem zpátky a jdu s vámi!" dodala.
"Ne, to nejdeš. Nejsi připravená," oponoval ji Raniel. Mary si vzala ze stolu tři nože a vrhla je po něm. Než stačil zareagovat, nože se zabodli do stěny kolem jeho hlavy. Selek i Lukas jen vytřeštili oči a Lukas poznamenal: "Ses netrefila…" Raniel po něm vrhl vražedný pohled a řekl Mary: "Fajn, jdeš s námi."

Náhle se ozvala vlčí zavytí. Všichni se otočili a spatřili obrovského vlka jak křáčí do místnosti. Mary se usmála a řekla: "Marcusi, ani nevíš, jak ráda tě zase vidím. Pojď sem, ty můj pejsku." Vlk uposlechl a přiběhl k ní. Mary ho podrbala za uchem a pak se z vlka stal nahý muž.
Marcus se usmál. "Mary, taky jsi mi chyběla," podotkl a objal ji. Mary cítila jeho mužnou hruď, svalnaté ruce a musela se začervenat.
Raniel si odkašlal a řekl: "Nerad ruším toto dojemné shledání. Marcusi taky tě rád vidím, ale jdi se obléct a přestaň tady strašit lidi. Brzy půjdeme na lov."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dopis z Bradavic (+ úvodní esej)

Kreslím lebku

Kytička haiku o lásce