Vražda, smrt, zabití
Možná to se mnou nebude ještě tak
špatné, nebo jsem se sebe právě vyždímala poslední zbytky básnických
střev, ale je tu další báseň. Inspirací mi bylo snílkovské TT Vražda, smrt, zabití a tohle z toho vzniklo. Báseň
sice není zrovna nejoptimističtější, ale ani nejchmurnější. Já prostě
nedokážu vymyslet veselou a radostnou básničku, už si nad tím ani
nepovzdechnu. Jsem prostě divná a žiju v jiném prostoru, než ostatní
lidé, ale to nic.
Vražda, smrt, zabití
Vzduchem se bleskne čepel,
muž má v srdci skalpel,
kolem proběhne Áda,
lidé zvolají: vražda.
Krev proudem teče,
Áda ochutnala rajče,
dívá se na mord,
lidé zvolají: smrt.
Slunce v krvi zapadá,
dívka v nemilost upadá,
natrhala čarovné kvítí,
lidé zvolají: zabití.
Áda u popravčího špalku klečí,
pozdě nad svým životem brečí,
lidé se jí znechuceně štítí,
zvolají: vražda, smrt, zabití.
Komentáře
Okomentovat