Sny

 Zase jsem se rozbásnila, původně to mělo být optimistické a sladké, ale nějak se mi to zvrtlo a vzniklo z toho toto. Více ani nemusím mluvit, deprese jak vyšitá. Ach jo. Inspirací mi byl obrázek ze snílkovské Iluze sté dvacáté páté.

SNY
Spi sladce, človíčku,
pojď k nám ohníčku,
společně se snům oddáme,
s hvězdou dolů padáme.
.
Neboj, nenechám tě spadnout,
krása nesmí nikdy uvadnout,
lidé žijí své krátké životy,
omezené pevnými ploty.
.
Snová víla žije věčně,
zasníme se společně,
jeden den je člověk zde,
další z něho nic nezbude.
.
Koloběh života a smrti,
zůstanou pouze kosti,
krátký je život jepičí,
všichni se po sobě opičí.
.
Víla na dítě volá svou písní,
nocí lehká snová melodie zní,
poddejte se a následujte jí,
život věčný schovejte potají.
.
Ve snech se mládí uchová,
a když se pak tělo pochová,
život ve snové říši máte,
navždy už krásně sníte...
 
 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kreslím lebku

Dopis z Bradavic (+ úvodní esej)

Kytička haiku o lásce