Naděje

Řeka v tichu teče,

starosti nám odnese,

čas se někdy vleče,

svět se v základu otřese.

Změny bolet mohou,

pro život jsou důležité,

vítr se proletí oblohou,

nic ještě není přežité.

Ticho krajinu objímá,

zvěř žízeň zažene,

láska je ještě dojímá,

vodou rty zvlažené.

Temnota duše sevře,

klid a mír zmizel,

zloba v lidech vře,

zbyla nám jen svízel?

Měsíc na obloze září,

srdce všem otvírá,

životy citem prozáří,

naděje poslední umírá.

Báseň sepsaná pod mým kouzelnickým jménem Cesmína Hardy jako úkol na seminář, tedy myslím, už je to nějakou dobu. Nikdy bych nevěřila tomu, že studium v Bradavicích bude tak inspirující. :-)