Žena na mě může být pyšná
Otevřou se dveře a něco se vysype ven. Sklep je plný různorodých věcí až
po strop. Tamhle židle, vespod bude stůl a stará lednice, někde by měly
být talíře po babičce. To bude práce, ale Matěj se do toho pustí
s velkým odhodláním. Je to přece silný chlap, který dokáže všechno, co
se mu zachce. Nebo to o něm říká manželka, a té chce dokázat, že je to
pravda. Najde starý porcelán, který znala z dětství, i kdyby mu to mělo
zabrat celý den. Vyhrne si rukávy a pustí se do práce. Prach se zvedne
a dusí Matěje. Čemu se diví, je to alergik a astmatik. Prachu se přece
nezalekne a vyndává věci ze sklepa. Něco letí do popelnice, něco se
přenese na půdu. Po schodech běhá nahoru a dolů. Sportem ku zdraví.
Lampa se dá ještě spravit, stejně jako rámy na obrazech. Tolik harampádí
nikdo neviděl. Matěj se nevzdává, pokračuje. Štosy starých novin vynese
vzhůru, aby je dal do papíru. Otře si pot z čela a vrhne se prosklenou
skříňku. Co je uvnitř? Konečně! Talíře po babičce s kytičkami na
okrajích jsou na světě. Dokonce vypadají jako nové. Matěj si povzdechne
a řekne: „Žena na mě může být pyšná.“
Double drabble sepsané do soutěže na HOGu, kde byla zadána věta: „Žena na mě může být pyšná.“
Komentáře
Okomentovat