Podzimní víla

 U staré vrby víla tančí,

sukýnku má z barevného listí, 

její smích přináší lidem štěstí, 

všechno jednou skončí.

Příroda se ke spánku uloží,

ranní mlhy kraj zahalí, 

keře se do listí zabalí,

podzimní rituály se slouží.

Víla kaštan sebere,

v dlani ho tiše sevře, 

srdce životu otevře, 

tajemství se ven dere.

Žalud do země zasadí,

síla přírody meze nezná,

v maličkostech ji pozná,

překážky ničemu nevadí.

Chlad se nad vrbou rozpíná,

po větvi veverka poskakuje,

přírodní cyklus se opakuje,

víla pod závojem listí usíná.

 

Báseň sepsána do soutěže "Lov bobříků od vrbového jezera"... Bobřík veršů splněn. Kterého si vyberu jako dalšího?

Cesmína Hardy