Ranní vstávání

Ranní vstávání je boj. Mám nařízené dva budíky, protože se mi nikdy nechce vstávat. Naneštěstí se můj kocour Tygr naučil, že zvonící budík znamená čas jídla. Proto mám jistotu, že vstanu, buď po zazvonění budíků, nebo mi Tygr skočí na hlavu a odmítá slézt, dokud nedostane papání. Rozespale se tedy vyškrábu z postele, popaměti sáhnu po kočičím jídle a dám Tygrovi plnou misku. Pak mohu jít na toaletu, následně se v koupelně opláchnu a snažím se udělat ze sebe člověka, abych nikoho neděsila. Ráno nesnídám, takže se obléknu, pomazlím se s Tygrem, oklepu ze sebe chlupy a mohu vyrazit ven.

Přeji krásný den, Cesmína Hardy.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kreslím lebku

Dopis z Bradavic (+ úvodní esej)

Kytička haiku o lásce