Znovu prvák...

Začal nový školní rok v Bradavicích a první termín úkolů je za mnou. Letos jsem znovu prvák, jen tedy rozšiřujícího studia, takže jsem oficiálně brána jako dospělý kouzelník. Zkoušku OVCE jsem zvládla a nyní si už užívám zaslouženého „důchodu“. Převléknout se do učitelského hábitu fialové barvy se rozhodně ještě nechystám, je tolik krásných předmětů, které chci zkusit studovat. Navíc modrá je krásná barva, tak se jí budu držet co nejdéle. :-)

     Rozšiřující studium má vlastně stejné pravidlo jako základní studium, tedy musím dokončit alespoň jeden předmět, abych postoupila do dalšího ročníku. Navíc teď mohu každý rok skládat několik zkoušek CKÚ (myslím, že čtyři), ale nemusíte mít obavy, že bych to se studiem nějak přeháněla. Ale největší bonus je to, že každý měsíc dostávám „důchod“ 2 galeony, což je vážně super. Jen kdybych nebyla neustále bez peněz, protože utrácet je fajn. :-D

 

     Tenhle rok si dávám takový odpočinkový ročník, sice jsem se přihlásila na pět předmětů (a to Hadologie (1.A), Karty Lenormand (1.A), Kouzelné formule (1.A), Kouzla všedních dnů (2.A) a Obrana proti černé magii (1.A), ale jsem v klidu a úkoly dokonce píše hned první týden, a ne jako obvykle až o termínovém víkendu.

     Jsem to ostuda, protože jsem se během studia úspěšně vyhnula skoro všem klasickým kouzelnickým předmětům, tedy kromě Dějin čar a kouzel. Tak jsem si řekla, že to napravím a přihlásila si „formule“ a „Obranu“, jen doufám, že to dokončím. Úkoly nejsou zase tak obtížné, ale chce to číst výklady a soustředit se na výuku.

     Hadologie se zabývá různými legendami, mytologií či jiným ztvárněním hadů, takže se skutečnými hady to díky bohu nemá nic společného. :-)

     Kouzla všedních dnů je pohodový předmět, kde se učíme radovat se z maličkostí a vnímat krásu života, který přináší různé momenty.

     Ani nevím, co mě to popadlo, ale přihlásila jsem na předmět Karty Lenormand, kde se učím vykládat tyto karty a poznávám jejich význam. Zatím mě to baví, i když kartářka ze mě nikdy nebude, ale pro radost proč ne.

 

     Trochu si pohrávám s myšlenkou, přihlásit se ještě na Literární seminář, kde se píší hlavně povídky a příběhy, ale nejsem si jista, zda bych to zvládla. Už je to pár let, co jsem psala, teď tvořím hlavně poezii a zkouším drabble.

      Když už jsem zmínila psaní, tak zkouším lovit „Bobříky od vrbového jezera“. Jestli chci ulovit všech třináct, tak se musím rozepsat. No, uvidíme, jak to dopadne.

 

     Asi tenhle studentský povzdech ukončím a půjdu udělat ještě několik úkolů, abych je měla hotové. Na blog připravuji další čtenářské dojmy a nějaké povídání o knihách.

Mějte se krásně,

Cesmína Hardy.