Mary - 12. kapitola

MARY

12. kapitola

"Cože?" zeptala se Mary.

Ezechiel se ušklíbl a řekl: "My o tom Zlu víme, ale je příliš mocné. Nikdo ho nedokáže zastavit."

"A co Bůh? Ten to Zlo zastaví!" vykřikl Raniel.

"Bůh?" uchechtl se Ezechiel. "Ten nikoho nezastaví. Zradil nás všechny!"

"O čem to mluvíš?" zeptala se ho Mary.

"Bůh už před třemi tisíci lety prohlásil, že ho lidstvo zklamalo. Nejsou prý takový, jaké si přál mít. I andělé jsou podle něho nedokonalí. Jedině Lucifer je jeho nejvěrnější následovník! Nemohli jsme to takhle nechat!" zakřičel Ezechiel.

Mary je v šoku, zírá na něho a začínají jí docházet souvislosti. "Říkáš před třemi tisíci lety? Proto byl Lucifer svržen? Řekni!!" vykřikla Mary a všichni z jejího týmu na ni zůstanou koukat.

Ezechiel se na ní podívá. "Ne tak docela. Bůh mu chtěl dát moc. Stal by se z něho nejvyšší anděl, takřka bůh. To jsme nemohli dopustit."

Mary vyhrknou slzy. "Cože? To si snad děláš prdel? To vy jste ho svrhli, ale ne na příkaz Boha. On ale věří, že ho Bůh zradil. Vy jste ho podvedli. A kde byl Bůh? Proč nezasáhl?"

"Bůh se na anděly rozčílil. Prý jsme jen neschopná cházka, že vše zkazíme. Na to se z něho stalo Slunce a on zmizel ve vesmíru. Od té doby se nevrátil." reagoval Ezechiel.

Raniel na něj udiveně zírá. "Co? A kdo nám tedy vydává rozkazy od Boha?"

"No, přece Serafíni. Ti vždy chtěli moc." řekla Mary.

Ezechiel to už nemohl vydržet a zařval: "Museli jsme zastavit Lucifera. On nesměl vládnout. Lucifer je hrozba!!"

"Ne! Lucifer není hrozba, je jen anděl. Ale to Zlo je hrozba a díky vám tu není nikdo, kdo by ho přemohl." řekla a podívala se mu do očí. "Mohu se tě na něco zeptat, Ezechieli? Něco mi vrtá v hlavě."

"Jistě, jen se ptej," řekl úlisně.

"Proč ses mě snažil zabít?"

"To je prosté, měla jsi vztah s Luciferem, tedy andělem. Vaše případné dítě by byla hrozba." odpověděl vyhýbavě Ezechiel.

"Tak to kecáš! Andělé si vybírají lidské ženy už od pradávna a vždy se šlo jen po těch prokletých dětech. Ty matky se nepronásledovali. Nelži a konečně mi řekni pravdu!" vykřikla.

"Pravdu? Tak dobře, ale nebude se ti to líbit. Ty s Luciferem nesmíte být nikdy spolu, jinak zničíte svět. Bůh měl s vámi dvěma nějaké záměry. To ty jsi ta největší hrozba!"

"Proč?" dotazovala se Mary.

"Jsi Bohyně, dcera Boha!" vykřikl Ezechiel a chytil ji rukama po stranách hlavy. "Jen si vzpomeň." Mary se mu snažila vytrhnout, pak se její mysl začala vzdalovat do minulosti a ona si vzpomněla…

… Ocitla se ve velké síni ze zlata a stála před Bohem, svým otcem. "Otče, proč jsi mě zavolal?" řekla a uklonila se. Měla na sobě nějaký hábit.

Bůh jí pokynul, aby vstala a řekl: "Nechal jsem tě zavolat, abych se ti s něčím svěřil, má dcero. Já tu nebudu věčně. Jednou odejdu a někdo musí nastoupit na mé místo. Ten někdo jsi ty, Marie."

"O čem to mluvíš, otče? Já?" Nejsem toho hodna. A kam bys chodil?" ptala se udiveně.

"Jsem nohem starší, než si kdokoliv umí představit. Při stvoření vesmíru, když nicota ustoupila, byla vytvořena energie světla, tedy já a energie temnoty, tedy Zlo. Je to v podstatě můj bratr. Nikdo ho nezničí, protože on je samotné zlo, které je obsaženo téměř ve všem. Tomu se říká rovnováha sil a ta musí být udržována, jinak hrozí zánik. Ale já jsem již unaven. A o tebe se nebojím, máš víc moci, než si myslíš. Tím že jsi Bohyně a anděl zároveň, jsi dokonce mocnější než já," řekl jí Bůh.

"Ale já…"

"Neboj se, nebudeš na to všechno sama. Jsi můj nástupce a budeš vládnout po boku mého nejvěrnějšího anděla, Lucifera," řekl jí uklidňujícím hlasem.

Pak se vše začalo ztrácet…

Mezitím Raniel s Lukasem odhodili Ezechiela stranou a Selek s Marcusem cloumali s Mary, aby se probrala.

"Mohli byste toho nechat nebo ze mě vytřesete duši." řekla Mary a oba ji pustili. Maary se podívala na Ezechiela, ale nic neřekla.

"Co se stalo?" zeptal se Lukas.

Mary nespouštěla Ezechiela z očí a šla k němu blíž. "Jak víš o tom plánu Boha? Byla jsem tam jen já a Bůh."

"Mýlíš se, já jsem byl v úkrytu a vše slyšel. To jsem nemohl dovolit…" Než to stačil doříct, chytila ho pod krkem a přirazila ke zdi.

"Tak ty jsi to nemohl dovolit, jo? Zničil jsi mi život. Ale měl bys vědět, že se ti to nepovedlo. Před třemi tisíci lety jsme s Luciferem ten obřad spojení dokončili." odmlčela se a Ezechiel se nezmohl na slovo. "Ano, jsme spojeni. Serafíni mají smůlu! A teď vypadni!" Na to ho Mary hodila přes celou místnost jako hadrovou panenku. Ezechiel se na ni ještě jednou podíval a zmizel v bílé záři.

Nyní se její tým otočil k ní a Marcus se zeptal: "O co tady vlastně jde?"

Mary se posadila. "Zasloužíte se dozvědět pravdu. Raniel si je vědom, že o mně neví vše, takže i pro něho to budou novinky. Jsme dcera Boha a anděla, jsem tedy obojí. Je mi přes osm tisíc let…" Raniel zalapal po dechu a chtěl něco říct, ale Mary ho zarazila a pokračovala.

"Nepřerušuj mě, Ranieli. Bůh mi řekl, že jsem jeho nástupce a že mám vládnout světu a po boku mi má stát Lucifer. Asi se divíte, ale Lucifer není zas tak špatný, jen má svůj vyhraněný názor na lidstvo. Ale to je teď jedno.

Před necelými pěti tisíci lety jsem se na požádání svého otce, vydal do vesmíru hledat své božství. Proměnila jsem se ve Slunce, tedy energii vesmíru, a bloudila vesmírem.

Před třemi tisíci lety jsem se opět zhmotnila do této podoby, ale někde se stala chyba a nedopatřením jsem se zjevila jako novorozenec. Kněžky Bohyně se mě ujali a vychovali. Když jsem dospěla, vyslala mi velekněžka pro Rukopis Rohatého boha, ale došlo k přepadení a Lucifer mě zachránil. Zamilovali jsme se do sebe a po několik měsíců se stýkali, pak byl Michaelem svržen do pekla, ale ještě před tím jsme dokončili obřad spojení. Pak mě Michael na příkaz Ezechiela zabil a pohřbil. Já se o několik hodin později probrala v hrobě a vyhrabala se. Dostala jsem se do Valhaly, kde se mě ujal Thór a Valkýry. Naučili mě bojovat a já začala lovit démony. Postupně jsme se setkávali a utvořili jsme tým. Lucifer mě po celou dobu hledal, ale nemohl mě najít.

Až před dvaceti lety se málem dostal ven, jenže jemu šlo o mě. Po souboji s Dahakem jsem propadla do pekla a znovu se setkala s Luciferem. Líbali jsme se, ale já uprchla zpět do tohoto světa. Ezechiel mě přesvědčil, že musím padnout, jinak mě Lucifer najde. Tehdy jsem pravdu ještě neznala."

"A to je vše?" zeptal se Selek.

Mary zavrtěla hlavou. "Ne, ještě jedna věc. U Lucifera jsem viděla ten ztracený Rukopis Rohatého boha. Musím se k němu dostat."

"Aha, a to jak?" pozeptal se přiblble Selek.

"Ezechiel nechtěl, abych se spojila s Luciferem, ale nyní už vím, co mám dělat. Jdu za Luciferem," řekla rozhodně.

Všichni čtyři se na ní podívali s otázkou: "Cože?" Ale než stačili jakkoliv jinak zareagovat, Mary se zvedla a zakřičela: "Lucifere!" Náhle se zahřmělo a Mary zmizela ve zlato-bílé záři.