Mary - 13. kapitola
MARY
13. kapitola
Mary se ocitá v pekelném trůnním sálu, Lucifer sedí na svém zlatém trůnu a povídá: Copak si přeješ, má drahá Marie?"
"Neříkej mi tak! Marie je mrtvá, já jsem Mary! A potřebuju s tebou mluvit."
"Tak se hned nerozčiluj, ženo moje." řekl Lucifer a usmál se. "A kdepak jsi byla posledních dvacet let? Nemohl jsem tě najít."
"Padla jsem a nic jsem si nepamatoval. Asi sis všiml, že nejsem člověk." řekla výmluvně Mary.
"Ano, to jsem si všiml. Lidé se obvykle nedožívají třech tisíc let, ale to je nyní jedno. Jsme opět spolu a to je hlavní."
Mary se mu podívala do očí a řekla: "Osmi tisíc let."
"Cože?" zeptal se udiveně.
"No říkal jsi, že se lidé obvykle nedožívají třech tisíc let, ale mě je osm tisíc let." vysvětlila mu.
"Cože?" zeptal se znovu a vykulil na ní oči.
"Jen klid. Já to taky vím jen pár minut. Asi bych ti měla říct všechno, pěkně od začátku."
"Ano, to bys mohla." řekl Lucifer podrážděně.
"Serafíni jsou podražci, to jsem již v minulosti poznal," řekl Lucifer trpce.
"Já
vím, ale máme problém. Je tu nějaké zlo, které je tak staré, že o něm
nemůžeme pořádně nic zjistit. A proto jsem tady. Máš tady Rukopis
Rohatého boha a já musím vědět, co se v něm píše."
"Tak
proto jsi tedy přišla?" řekl Lucifer zklamaně. "A já si už myslel, že
jsem ti chyběl." Chytil Mary za ruku a přitáhl si ji k sobě blíže. Ona
se nebránila a jejich pohledy se setkali. Opět to mezi nimi zajiskřilo.
Začali
se líbat, Lucifer vstal a odnesl ji do zadního pokoje, něžně ji položil
na lůžko a líbal ji dál. Mary se prudce zvedla a strhla ho pod sebe.
Jejich dlouho potlačovaná touha opět vzplanula a byla k nezastavení.
Strhávali ze sebe oblečení a při tom se líbali. Vášeň je stravovala a
oni se divoce pomilovali. Lucifer divoce přirážel a několikrát se oba
dostali k vyvrcholení. Mary měla pocit, jakoby dostala drogu, kterou
dlouho neměla. Nemohla se Lucifera nabažit, a tak pokračovali dál a dál,
až padli vyčerpáni na lůžko a usnuli zaklíněni v náručí.
Ráno
se Mary probudila dříve než Lucifer, a tak zůstala ležet vedle něho a
vstřebávala jeho úchvatnou vůni. Přestože se nacházeli v nějaké jeskyni,
bylo tam příjemně teplo. Přemýšlela o všem, co za poslední dny
zjistila.
Takže Bůh před třemi
tisíci lety zmizel, ale proč? Byli spolu domluveni, že na ni počká, až
se vrátí z hledání božství. A nyní jí to došlo. Tím, že se zhmotnila
jako novorozeně, narušila Bohu plány. Měla se na Zemi objevit jako
dospělá a Bůh by ji předal vládu nad světem, stala by se z ní nová
Bohyně. Andělé by nikdy nevládli.
Ale co Ezechiel myslel tím, že ona je tou největší hrozbou?
Neví sice, co jí osud přinese dál, ale rozhodně se necítila jako Bohyně a ani se jí stát nechtěla. Nevěděla, co si má počít.
Tohle vše jí poletovalo hlavou a ona byla bezradná.
S povzdychem
vstala z lůžka, přes sebe hodila jednu velkou kožešinu a konečně se
rozhlédla kolem. Všude byly police s knihami a spisy, na zdech i na zemi
byly kožešiny. Na podlaze se válelo jejich oblečení, které ze sebe
večer strhali. Mary se začervenala, když si vybavila tu spalující vášeň a
co spolu s Luciferem prováděli.
Došla
je stolu a porozhlédla se po něm, na jedné straně spatřila to, pro co
sem přišla. Vzala Rukopis Rohatého boha do ruky, vyndala z pouzdra a
prohlédla si jednotlivé listy. Část textu byla napsána latinou a část
andělským jazykem. Naštěstí oba jazyky ovládala. Chtěla si sednout do
křesla, ale nechtěla Lucifera budit šustěním, a tak popošla dál, až do
trůnního sálu. Nikdo tam nebyl a Mary rozmýšlela, jestli si může
sednout. Ale pak si řekla: "Jasně, že můžu, vždyť jsem Luciferova žena,
ne?" Posadila se do zlatého trůnu a začetla se do rukopisu… 
Komentáře
Okomentovat