Mary - 14. kapitola

MARY

14. kapitola

Mary se začetla do rukopisu, a tak si nevšimla, že se na druhém konci síně odhrnul závěs. Z temnoty se vynořil dost odpudivý démon.

"Kdo jste?" zeptal se a vypotácel zpoza závěsu. Mary se odtrhla od rukopisu a vzhlédla. Oči se jí rozšířily strachem, vstala z trůnu a chtěla mu odpovědět, jenže démon se k ní rozběhl. Velkými skoky se k ní přibližoval. Mary byla vyděšena, rukama šmátrala kolem sebe, až našla nějakou vázu. Démon po ní skočil, ale ona hbitě uhnula a vzala ho tou vázou po hlavě. Démon se sesunul k zemi, ale za okamžik se po ní znovu sápal. Chtěla křičet, ale démon jí zacpal ústa. Bránila se a náhle byl démon odhozen stranou. Řval bolestí, protože mu ta neznámá síla zlomila několi žeber. Mary na démona vytřeštěně koukala, nechápala, co se to stalo.

V tom do místnosti vběhl polonahý Lucifer a křičel: "Co se tady děje?"

Mary se vyčerpaně sesunula na trůn. "Děkuji, že jsi zasáhl. Ten démon mi nenechal ani promluvit."

Lucifer se k ní nechápavě otočil. "Co? Já jsem nezasáhl. Co se vlastně stalo?"

"To ona! Odmrštila mě ohromnou psychickou silou a zlomila mi žebra." vykřikl poraněný démon a pomalu se sbíral ze země.

Mary se po něm vyděšeně podívala. "Cože? To přece není… nebo ano?" Dlaněmi si překryla obličej, protože se jí spustily slzy.

Lucifer k ní přistoupil a přidřepl si. "Mary, nevím co se tady děje, ale cítím z tebe obrovskou energii. Takovou moc jsem ještě nikdy necítil, dokonce ani u Boha." Pohladil jí po vlasech a pokračoval: "Je to možné. Jsi dcera Boha. Prostě jsi ještě neobjevila svou moc, ale máš jí, s tím nic nenaděláš. Ale měla by ses jí naučit používat, a to rychle. Jinak jsi jako časovaná bomba."

"Kdo to vlastně je?" dožadoval se démon odpovědi.

Lucifer si povzdychl a řekl: "Je to Mary, má družka."

Démon zkoprněl a koulel očima tak, že to vypadalo, že mu vypadnou: "Cože?" zeptal se potichu.

"Ano, družka! A teď zmiz!" vykřikl podrážděně. Ještě aby se musel zpovídat nějakému démonovi. To je vrchol.

Pak se znovu přidřepl k Mary. "Víš o tom, že mi sedíš na trůně?" poznamenal a ukázal na ní.

Mary se konečně pousmála, oči měla zčervenalé od slz. Nepromluvila, jen k němu vzhlédla. Lucifer jí pohladil po tváři a své rty přiblížil k jejím. Ona se nebránila, a tak jí dlouze políbil. Jeho polibek vášnivě opětovala. Rukou zajela k jeho urostlé hrudi a on ji stáhl z trůnu na zem, kde se líbali. Lucifer rukou obdivoval její nádherné tělo, když do ní divoce vnikal. Oddávala se jeho rytmu a oba cítili nesmírnou slast z jejich spojení. Vše skončilo úžasným vyvrcholením. Chvíli zůstali ležet vedle sebe.

Lucifer se pak starostlivě zeptal: "A co jsi tady vpředu vlastně dělala?"

Mary se po něm podívala a řekl: "Nechtěla jsem tě rušit. Promiň, ale musela jsem vědět, co je v rukopise napsáno."

Lucifer se rychle zvedl. "Fajn, tak sis početla, proto jsi přece přišla, ne? Teď už můžeš zase jít!" vykřikl ukřivděně.

Mary ho pohladila po jeho dlouhých vlasech. "Máš pravdu, proto jsem přišla. Musím se už vrátit, budou mít o mně strach." Zvedala se a rychle se oblékala. Lucifer jí při tom pozoroval.

A co když tě nepustím?" vyštěkl a chytil jí za ruku. Ona se mu však vysmekla. On jí znovu popadl a tentokrát o hodně silněji.

"Pusť mě, to bolí!" vykřikla a on jí pustil. "Nemůžeš mi tady držet!" dodala rozzlobeně.

"Ale může, jsem vládce pekla."

Mary ho zpražila pohledem. "Ne, to nejsi. Jsi vězeň, nic víc. Tak to na mě nezkoušej." vykřikla a odstoupila od něho.

Lucifer se zlomeně sesunul na trůn. "Máš pravdu, jsem vězeň. A teď když Bůh někam zmizel, tu není nikdo, kdo by mě dokázal osvobodit. Nikdo!"

"Lucifere, promiň, nechtěla jsem ti ublížit. Ale počkat, jsem tu já. Mám moc tě osvobodit, jsem přece Bohyně." řekla Mary rozhodně.

Lucifer k ní vzhlédl a políbil jí. Ona se však odtáhla. "Nech toho, než se zase pomilujeme. Musím jít." Ale nic se nestalo a tak řekla: "Lásko, prosím, skutečně musím jít. Můžeš mi poslat zpět na zem?"

Lucifer na ní nechápavě koukal. A Mary to došlo. "Tys mě sem nepřenesl, že?" Lucifer jen zavrtěl hlavou. Mary se tedy soustředila a brzy se zahřmělo a ona zmizela ve zlato-bílé záři.

Objevila se na základně, kde na ni již netrpělivě čekal její tým. Selek z jejího náhlého příchodu spadl ze židle, a tak mu Lukas pomáhal na nohy.

Marcus se k ní otočil: "Tak co jsi zjistila?"

"Už vím, kdo je to Zlo nebo jinak také Rohatý bůh, a co chce." vykřikla.