Mary - 16. kapitola

MARY

16. kapitola

Náhle se zrcadlo zachvěje a z něj se vydere ruka s pařáty, po ní následuje noha s kopytem. Vše doplňuje dunění hromu.

Selek vykřikne: "Zachraňte se! Peklo povstalo!" A rozběhl se, ale zakopl a spadl za židli.

Ze zrcadla vyšla i druhá noha a pak se jim ukázalo pozadí, naštěstí v kalhotách. Následně se ze zrcadla prostrčil i zbytek těla. Selek se krčil za židlí a skučel. Mary jen pozdvihla oči v sloup a přistoupila k záhadné postavě, která se konečně otočila čelem k ní. Postava měla rudou pokožku, měřila přes dva metry a měla roky a kopyta. Fešák to rozhodně nebyl.

Mary se na obludu usmála. "Bakchu, moc ráda tě vidím." řekla a objala ho.

"Má sladká Bohyně." řekl bůh Bakchus, také se usmál a opětoval obětí.

Mary se natáhla, přece jen je Bakchus hodně vysoký a pošeptala mu do ucha: "Nemohl bys se sebou něco udělat, drahý Bakchu? Strašíš mi tým."

Na to ji Bakchus pustil a podíval se po místnosti. Selek se krčil za židlí, Marcus vrčel, Lukas měl vystrčené tesáky a Raniel na něj civěl, jak byl v šoku. Bakchus se zasmál pořádně od plic a náhle v místnosti stál pohledný muž asi kolem třiceti let se svalnatou, přesto štíhlou postavou, vysoký s krátkými hnědými vlasy.

Pak se Bakchus opět podíval na Mary. "Proč jsi mě volala, má sladká Bohyně?"

"Tak moment, tys to věděl?" Podivila se Mary.

Teď nechápal zase bakchus. "Co jsem měl vědět?"

"To že jsem Bohyně. A nezapírej, takhle jsi mi oslovoval i v minulosti."

"Jo, tohle. Tak to jsem věděl. Vycítil jsem tvou vnitřní sílu." upřesnil Bakchus.

"A to jsi mi to nemohl říct?" zeptala se podrážděně.

"Ne, nemohl. Na to jsi musela přijít sama."

Lukas si odkašlal a řekl: "Promiňte, že ruším tohle dojemné shledání, ale odkud se vlastně znáte? A tohle je Bakchus, bůh opilství a orgií, který vládne bakchantkám?"

Bakchus se zasmál. "Ano, to jsem já. A odkud se s Mary známe? To bylo před dvěma tisíci lety, když pobývala v Římě. Naháněla tam nějaké démony, když náhodou natrefila na moje bakchantky. Vždyť to znáte, zrovna tam trhaly nějaké muže na kusy a Mary se s nimi pustila do křížku. Boj to byl vyrovnaný, docela jsem se obával o své kněžky a tak jsem zasáhl. Mary se pak zúčastnila mých bakchanálií. To byla krása. Všichni měli styk se všemi, alkohol tekl proudem a nějaké ty drogy tam byly také. Mary byla úžasná a velmi vášnivá, i když orgiím se vyhnula a pomilovala se jen se mnou…"

"Tak to by stačilo!" přerušila ho Mary.

"Cože? Vy dva jste spolu spali?" zeptal se udiveně Marcus. "Doufám, že v téhle tvé lidské podobě." Dodal Selek.

"Nikoliv. Samozřejmě v mé pravé podobě. Mary totiž neodsuzuje můj vzhled, jako někdo." bránil se Bakchus.

"A co Lucifer? Ten o tom ví?" zeptal se Raniel.

"Ses asi zbláznil Ranieli, ne?" vyjela po něm Mary a dodala: "Samozřejmě, že o tom neví. A v zájmu všech se to nesmí dovědět. Šílel by žárlivostí. Prostě… bylo to už skoro tisíc let, co Lucifera uvěznili a já… i já mám své potřeby. Vím, že nejsem dokonalá a nechávám se zmítat pocity." Oči se jí zaleskly slzami.

Bakchus jí pohladil po vlasech. "Jen klid, má sladká Bohyně. Nikdo není dokonalý, ani Bůh. Jsi citlivá, nic víc."

"Ale to je právě špatně!" vykřikla Mary. "Joshua měl pravdu, Bůh nemá mít emoce, aby mohl správně rozhodovat. Ale já je mám, jsem tedy špatná!" To už se neudržela a rozbrečela se.

"Né, ty nejsi špatná. Bůh přece taky dělá chyby, možná právě proto, že nemá emoce. Joshua o tom ví prd. Ty jsi silnější, než si umíš představit." řekl jí Bakchus.

"Jak víš, že jsem silnější?" divila se Mary.

"Prostě to cítím. Proto Bůh vybral jako svého nástupce tebe a ne Krista." řekl a pohladil jí po tváři. Prsty jí utíral slzy.

"Počkat!" skočil jim do řeči Selek. "Co má Kristus společného s Mary?"

Mary se už pomalu uklidnila a tak mu mohla odpovědět. "Seleku, tobě to nedošlo? Kristus je přece syn Boží! Je to můj bratr!"

Selek i všichni z jejího týmu na ní zůstali koukat. Tohle jim nikdy nedošlo, tedy všem kromě Raniela, ten o tom samozřejmě věděl.  

"Ale Kristus byl jen člověk, ne?" zeptal se po chvíli Selek.

"V podstatě ano, přesto dostal privilegium připojit se mezi bohy." vysvětlila mu Mary.

"Tak moment!" vykřikl nechápavě Selek. "Krista přece zradil Jidáš, proto byl přece ukřižován. Kdyby ho Jidáš nezradil, tak by žil dál a nepřidal se mezi bohy, ne? Jak mohl vědět, že ho zradí?"

"Protože ho nezradil. Jidáš byl jeho nejvěrnější učedník a on jediný ze všech pochopil pravou podstatu Ježíšova učení. Kristus ho proto požádal, aby jej vydal vojákům. Potřeboval se zbavit hmotného těla, aby se mohl připojit k bohům. Ale musel být obětován, nemohl se zabít sám. Proto Jidáš na sebe vzal roli zrádce a vydal ho. Věděl, že ho lidé budou navždy zatracovat, ale stejně to udělal. Pro Ježíše, pro jediného člověka, kterého miloval nade vše."

"Tak to je síla!" vykoktal Selek.

Mary se pousmála. V myšlenkách se vrátila k Ježíšovi a jeho ukřižování. Chtěla ho zachránit, ale on jí prosil, ať to nedělá, že se chce připojit k otci. V hloubi duše mu záviděla. Vyřešil to a připojil se k bohům, dál se o nic starat nemusí. To na jejích bedrech spočívá zodpovědnost a osudy lidí. Přesto lidé uctívají jeho jako svého spasitele.

"A proč jsi mě vlastně volala, Mary?" vyrušil jí Bakchus z jejích myšlenek.

"Potřebuju se dostat do Pekla a promluvit si s Astarothem."

"Cože? Proč?" divil se Raniel. Neměl tyhle spolupráce s peklem rád, nikdy z toho nic dobrého nekoukalo.

"Protože Astaroth zná odpovědi na všechny otázky a musí odpovídat jen pravdivě." odpověděla mu a zároveň ho umlčela mávnutím ruky. Pak pokynula Bakchovi.

"Problém bude Leviathan. Přes něho tě jen tak nedostanu a obejít ho nelze." pochyboval Bakchus.

"Tak co kdybys toho Astarotha přenesl sem?" zeptal se Marcus.

Bakchus se na něho zamračil. "Kdyby to šlo, tak to bude legrace. Jenže Astaroth patří mezi prince pekla. Zlo ho chrání a jen tak ho nepustí."

Mary začínala tušit, že je to beznadějné, když jí svitla naděje. Budou potřebovat pomoc někoho dalšího. Zavolá svou starou známou…

Všichni se otočili ke krbu, ve kterém se začaly podivně vlnit plameny. Bakchus se otočil k Mary.

"Co jsi zase provedla?" zeptal se jí.

Mary se usmívala. "Nic, jen jsem zavolala posilu. Nechci říkat, že je mocnější než ty, Bakchu, ale…"

"O kom to mluvíš?" přerušil jí Raniel.

"Přece o Lilith."

"Cože? To je přece děvka démonů, ne?" řekl Marcus.

"Mýlíš se. Ona byla první člověk, kterého stvořil Bůh." vysvětlila mu.

"Né, první byl Adam a pak Eva." oponoval jí Raniel.

"To máš pravdu, ale ještě před Adamem byla stvořena Lilith z prachu. Odmítla se však podvolit Adamovi, jako muži a proto byla vyhnána z ráje. Bůh pak Adamovi stvořil poslušnou Evu. Lilith se však Adamovi a vlastně i Bohu pomstila. Svedla Evu na scestí. To ona byla ten had u stromu poznání. Dál už to znáte." vysvětlila jim Mary. Všichni na ni koukali a ona tedy pokračovala: "Měla jsem možnost se s Lilith setkat. Není zas tak špatná, jen se mstila za křivdu, kterou na ní spáchal Bůh. To Adam měl být pokorný a poslouchat ji. Ona byla první člověk."

"Pozor Mary, mluvíš jako feministka." poznamenal Lukas.