Mary 2 - 6. kapitola

Mary 2

6. kapitola

Mary se k Bakchovi přitiskla a on cítil, že ji nechce jen utěšovat, ale nechtěl zneužít situace, a tak ji hladil po vlasech a uklidňoval. Ona mu vzlykala na hrudi, nebyla k utěšení. Začínal být bezradný, takovou situaci neznal. Obvykle se ho všichni báli, takže nevědě, jak má reagovat.

"Co se vlastně stalo, Mary?" zeptal po chvíli potichu.

Mary k němu vzhlédla a jejich pohledy se střetly. Bakchus už předtím cítil její emoce plné strachu, ale nyní při pohledu do jejích očí, věděl, že se muselo přihodit něco strašného.

"Co se stalo, Mary? Prosím, řekni mi to." zašeptal jí Bakchus u ucha.

"Já jsem špatná…" vzlykla a dodala: "Jsem zrůda…"

"Cože? O čem to mluvíš? Vždyť ty si anděl." řekl nechápavě a opět jí pohladil po uplakané tváři.

"Ne, jsem zlo. Já to viděla." vzlykala dál.

"Co myslíš tím, že jsi to viděla? To se ti zdál sen?" podivil se Bakchus.

"Nejdřív jsem si myslela, že to byl jen sen, ale pak mi došlo, že to byla vize budoucnosti. Jsem přece Bohyně a Bůh vidí budoucnost." vychrlila ze sebe Mary.

"Hmm, ale budoucnost není pevně daná, lze změnit. Stačí, když zvolíš jinou cestu, a je to." řekl a povzbudivě se usmál.

"Není to tak jednoduché. Nevím, čím to bylo, ale já viděla jen výsledek cest. Vím, že Bůh vidí různé cesty k různým výsledkům, pak jen volí ty správné cesty, aby dosáhl toho nevhodnějšího cíle. Jenže takhle já to nevidím. Spatřím jen cíl, ale nevím, jak jsem k němu došla, tudíž neznám cestu, kterou jsem k němu měla kráčet. Nemůžu to změnit, nevím jak." vysvětlila mu Mary a otírala si slzy.

"No, to by mohl být trochu problém, ale co jsi vlastně viděla?"

Mary se posadila na posteli a vyprávěla mu svou vizi o zničeném městě, o zlé Mary a konci světa, jak ho známe.

Bakchus si to vyslechl, a ani trochu se mu to nelíbilo. Ani on nemohl přijít na to, proč se to všechno tak zvrtlo. Bůh je sice prevít, ale nezničil by takhle planetu. Kdyby se to mělo takhle stát, tak by to přece musel vidět a zvolit jinou cestu.

Mary se bezradně opřela o Bakcha a on jí objal.

Chvíli seděli v tom obětí, když někdo zprudka otevřel dveře pokoje. Byl to Lucifer, který si oba změřil pohledem a vypadal dost rozčíleně.

"Co to má znamenat?" vyštěkl na oba.

Bakchus pustil Mary a zvedal se z postele.

"Klid, Lucifere, jsme jen přátele." řekla Mary z postele, ale Lucifer jí nevěřil.

Popadl stojícího Bakcha a přirazil ho ke zdi. Ten jen zalapal po dechu a Mary vytřeštila oči.

"Nech ho nepokoji!" vykřikla Mary a už taky vstávala z postele.

Do místnosti vpadl Marcus a snažil se Lucifera odtrhnout od Bakcha, jenže Lucifer ho praštil loktem a Marcus odletěl na protější zeď.

"Dost!" vykřikla Mary a chtěla jít k Luciferovi, jenže ten znovu popadl Bakcha a prohodil ho dveřmi, kam zrovna vstoupil Lukas, takže oba skončil opodál na zemi. Lucifer vylezl z místnosti a znovu chtěl chytit Bakcha, ale nějaká síla ho odhodila přes celou místnost, až dopadl na stůl, který pod ním povolil.

Lucifer se nasupeně pohlédl směrem, odkud přišla útočná síla. Spatřil rozčilenou Mary, za ní stál Marcus, která se na něho dívala, který by dokázal vraždit.

"Tak ty chráníš toho bůžka?" podivil se nazlobeně Lucifer a sbíral se země.

"Ne, já nikoho nechráním, jen nikomu nedovolím, aby bezdůvodně napadal moje přátele." procedila Mary mezi zuby.

"Já ale měl důvod. Taháš se s tím bůžkem, ale my jsme spojeni, pamatuješ?" vykřikl Lucifer.

"S nikým se natahám. Bakchus je můj přítel už dlouho a prostě s ním můžu mluvit o svých pocitech, to s tebou nemůžu." zakřičela na něho a v očích se jí objevily slzy.

"Jo? Tak on je jen přítel? Nemysli si, že nevím, že jsi s ním spala?"

"Máš pravdu, spala jsem s ním, jenže už to je víc jak dva tisíce let a k tomu jsem byla ještě opilá a zdrogovaná!" vychrlila ze sebe, ale pak si uvědomila, co řekla.

Bakchus se na ní podíval, v očích se mu zaleskly slzy. Ještě nikdy neplakal, ale Mary ho teď vážně zranila. On ji miluje a stále doufal, ale nyní se dozvěděl pravdu, jak ho Mary vnímá. Ještě jednou se na ni podíval a zmizel.

Lucifer se usmál, tahle situace se mu líbila, dokazovala, že to nebylo vzájemné. Mary byla stále jeho.

"Mary, promiň, neměl jsem tahle vyvádět. Šílel jsem žárlivostí a to jsem neměl." řekl lucifer tichým hlasem a chtěl jít k Mary, ale ta se otočila a zalezla do pokoje.

Byly slyšet takové štrachavé zvuky a najednou se dveře znovu rozrazily. Stála tam Mary a vyhodila ven Luciferovy věci. Pak si všechny přítomné změřila nevraživým pohledem a zabouchla dveře.

"Tady asi končí jedno šťastné manželství." poznamenala Lilith, která stála opodál.

Lucifer se po ní jen podíval a rozčileně odešel.