Mary 2 - 18. kapitola

Mary 2

18. kapitola

Mary se i se svou malou armádou přenesla na místo bitvy, stále tam byla jen pustina a nikdo nikde. Přemýšlela, odkud se asi Lucifer vynoří a zaútočí.

"Moment, já tohle místo znám." řekl Raniel a Mary se po něm podívala, docela jí zajímalo, co z něho zase vypadne.

"Nedaleko odsud je propast a na jejím dně je jedna z bran pekla, ale jen tuhle má Zlo otevřít. Uzavřít a nadobro zapečetit ji dokáže jedině Bůh." dovysvětlil Raniel.

Mary si jen povzdechla, o tom se jí Bůh nezmínil. Mohla tedy očekávat, že před ní zatajil i jiná překvapení.

"Tak tedy dobrá, půjdu se podívat k té propasti, vy zůstaňte tady." řekla Mary a k ní se připojil Raniel a Bakchus. Ostatní zůstali stát na svých místech.

.

Došli k propasti, ale nic vidět nebylo. Mary však cítila Luciferovu přítomnost, někde tady byl a to dosti blízko. Raniel s Bakchem pociťovali sílící zlo, které se blížilo.

Rozhlíželi se po okolí a věděli, že se něco velkého blíží, mohli jen doufat, že mají dostatek sil to zastavit. Bylo však jasné, že po téhle bitvě se svět změní a už nebude stejný.

"Musím se podívat tam dolů a třeba se i pokusit promluvit s Luciferem." řekla Mary.

"A co jako myslíš, že tím dokážeš?" vyhrkl Raniel.

"Luciferovi už úplně přeskočilo, nebude s tebou mluvit." dodal Bakchus a doufal, že Mary změní názor, jenže se tak nestalo.

"No tak, musím to alespoň zkusit. Víte moc dobře, že proti nim nemáme moc velké šance a pokud mohu zastavit krveprolití, tak to udělám. Vy dva se vraťte a připravte se k boji. Jestli to totiž nevyjde, boj začne okamžitě." řekla Mary.

Raniel s Bakchem si jen povzdychli a vrátili se k ostatním, kteří netrpělivě čekali na novinky. Selek jin nadával, že Mary neměli nechat jít samotnou, ale pak si uvědomil, že ona má svou hlavu.

...

Mary skočila do propasti a pomocí své moci přistála velmi lehce. Všude byl cítit pach síry a zla. Kolem ní se náhle seskupilo několik démonů, Mary na okamžik strnula, ale rychle se vzpamatovala.

"Chci mluvit s Luciferem." řekla mírně panovačně. Démoni se však nehnuli z místa a jen jí pozorovali. Mary přemýšlela, co bude dělat.

V tom se démoni rozestoupí a odejdou. K Mary si to namíří Lucifer. Vypadá opravdu nádherně. Jeho oči jakoby svítili modře a jeho blond vlasy jsou mírně zašpiněné od prachu, na sobě má stříbrno-červené brnění.

"Proč jsi tady? O co to jde?" ptal se Lucifer a pořádně si ji prohlédl. Rozhodně nepůsobila nijak zvlášť majestátně. Před upnuté černé kalhoty měla přehozenou volnou tuniku bíle barvy. Mary brnění moc nemusí, takže si ho nevzala.

"Musíme si ještě promluvit, takhle to přece dopadnout nemusí. Vzpamatuj se, Lucifere." pronesla Mary a stále doufala, že by se s ním dalo nějak domluvit.

"Tohle sis zvolila sama, když jsi odmítla být se mnou!" vykřikl rozčíleně.

"To nebyla má volba, tahle to mělo dopadnout odjakživa, my jsme to jen oddálili. Ale konečně jsme si zvolili svá místa a ty jsou proti sobě." řekla dost tvrdě.

"Mary, já tě miluju a vždy jsem tě miloval." odpověděl jí mile.

"Cože? Ty nemáš právo tyto slova vyslovovat, nevíš, co znamenají. Tys mě nemiloval, jen si po mně toužil a v tom je velký rozdíl. Ty miluješ jedině sebe a moc, nic víc." vykřikla s bolestí v hlase a v očích se jí zaleskly slzy. "To ty ses rozhodl, bude boj a nakonec prohraješ."

"Já nemohu prohrát, mám obrovskou přesilu. Všichni zemřete." konstatoval smutně.

"Možná, ale bez boje se nevzdáme." křikla na Lucifera a chtěla odejít. Jenže on jí chytil za ruku a odmítl ji pustit. Mary se na něho podíval s nenávistí v očích. Sama sebe se ptala, co na něm vlastně milovala.

"Pusť mě! Nemáš na mě žádné právo!" okřikla ho Mary.

"Ale mám, jsme přece manželé." vyhrkl a na tváři se mu usadil vítězný úsměv, Mary se na něho podívala tak, že mu ten jeho úsměv ztvrdl na rtech.

"Nás dva už nespojuje vůbec nic. My už nejsme manželé, spojila jsem se s Bakchem. On je nyní můj manžel." oznámila mu pravdu a vytrhla se mu. Lucifer na ní zůstal zírat, byl v šoku, tohle nečekal. Jeho láska už není.

"Nikam nepůjdeš!" zařval nepříčetně. "Ještě pořád jsem anděl, sice padlý, ale anděl. Bude to stejně jako kdysi."

Mary ho začala litovat, stále ještě žil v době před třemi tisíci lety, kdy ona byla kněžka Marie a on anděl-serafín. Byla to krásná doba, ale je už pryč. Minulost se vrátit nedá. Oba se za tu dlouhou dobu změnili. Ona bojovala se zlem a on se užíral zlobou a nenávistí.

"V něčem se mýlíš, Lucifere." řekla a on se na ní zvědavě podíval. "Byl jsi anděl, dokonce i padlým, ale už nejsi. Tak dlouho ses toužil stát Bohem, až ses jím stal, sice vládneš temnotě, ale jsi velké Zlo. Již nejdi anděl, ale já ano." vysvětlila mu jeho omyl. Narovnala se a po malém soustředění jí ze zad vyrostla obrovská bílá křídla s několika zlatými peříčky. Zlato je symbol božství, proto má Mary zlato-bílou záři. Ona není napůl anděl a napůl Bůh, ale anděl a Bohyně zároveň. Párkrát zamávala svými křídly a vzlétla.

"Lucifere, je mi tě líto." řekla mu ještě, a pak už vylétla vzhůru z propasti. Byl to nádherný pocit, letět takhle vzduchem. Připadala si volná, ale rychle si uvědomila, proč je tady. Proletět se může i později.

...

Přistála nedaleko své armády, čítající počet asi kolem pěti set, jenže proti nim budou stát několik desetitisíce. Všichni na ní koukali, netušili, že má křídla.

"Nádherná křídla." podotkl Selek.

"Díky, ale teď nemáme čas se kochat křídly. Démoni utvoří tři řady, valkýry se seskupí na levé straně a pravá strana patří bakchantkám." křikla na všechny a ti splnily její rozkazy. V jejich očích se mihly obavy, Mary si toho všimla.

"Pokud chce někdo odejít, nyní je ta poslední šance." řekla a přelétla po všech pohledem.

Všichni zvedli své zbraně nad hlavy a vykřikli: "Za Bohyni!" Mary byla ráda, že na to není sama a cítila narůstající sílu.

Že by skutečně bylo pravdou to, co se říká? Moc Boha se odráží od počtu a síly víry jeho následovníků?

Mary se postavila před armádu a Bakchus jí podal dva meče. Cítila, že je připravená. Po jejím pravém boku se objevil Bakchus, Raniel, Selek a Thór, po levé straně se seskupili Lukas, Marcus, Lilith, Adriana a Asmodeus.

.

Z propasti se ozval ohlušující křik a brzy se objevili první démoni. Křičeli a mlátili sekyrami o sebe.

"Útok!!" zakřičela Mary a s připravenými meči se vyřítila kupředu, následovali ji i ostatní.

Bitva o svět začala.