Černý kocour
Poe mě inspiroval ještě k jedné básni,
dekadence a temnota mě pohlcuje, takže opět žádná optimistická báseň
není na světě. :-) Jako inspirace mi také byl první výjev u iluze č. sté třicáté deváté, který znázorňuje Poeovi povídku Černý kocour. Tu se samozřejně ani náhodou nesnažím napodobovat, přesto mě okouzlila...
Černý kocour
Muž vyděšeně křičí,
za popelnicí se krčí,
o život mu usiluje
černá kočičí zmije.
Nikdo mu nepomůže,
plot zlověstně zavrže,
černý kocour tiše přede,
muž odsouzeně dál půjde!
Blíží se hodina poslední,
vzpomíná na život s ní,
jeho žena, kterou ztratil,
sám ji bezcitně zavraždil.
Černý stín se přibližuje,
vrah si sám ubližuje,
vlezl do sklepa oknem,
vzal si život provazem.
Černý kocour dílo pozoruje,
přitom se podivně usměje,
odporná vražda byla potrestána,
spravedlnost je všude vítána...
Komentáře
Okomentovat